Síla slova

Největšími přednostmi tohoto dějepisného dramatu jsou bezesporu účastníci debatního kroužku Wiley Collage Texas. Jejich výkony jsou obdivuhodné a to nejen kvůli množství textů, které se museli naučit. Pohled na začlenění černochů z trochu jiného úhlu, než jsou různá sportovní klání. Ikdyž věřím, že přít se slovy před několika sty lidí, není žádný med. Škoda jen pomalejšího začátku, ale s přibývajícími slovy, přibývá i emocí... 70% (04.06.2009)

Denzel Washington se očividně shlédl ve filmech s hutnými tématy a chce se zapsat do americké kinematografie jako umělec, který netočí jen entertainment pro popcorn, ale filmy, u kterých stojí za to dvě hodiny pozorně sledovat obsah a sdělení. Společně s Forrestem Whitakerem přispěli filmovému průmyslu další charismatickou dvojkou intelektuálů, kteří se bijí za správnou věc. Rasová nerovnost a dlouhodobá recese ve Spojených státech; to je základ nejen pro diskuze o tématech, které jsou aktuální dodnes, ale také pro vydařený filmový příběh o obyčejné lidské důstojnosti a svobodě, která je platná pro všechny, bez ohledu na barvu pleti. (03.02.2008)

Podle popisu zde mi mohl clovek nabyt dojmu, ze tento film je o Tolsonovi a jeho nazorech a zplakal by nad vydelkem. Film je o skupince nadanych zaku, dobre debatujicich. Podstata pribehu neni ani za mak originalni a Denzel Washington to sice pojal zajimave, ale nijak suprove to taky nevypada. Je to proste jen pohodovy film, nic vice a nic mene, ktery ale trosku kazi delka. (17.01.2008)

Na to, že je příběh o debatních soubojích, je jich tam překvapivě málo. Jde hlavně o boj Afroameričanů za uznání. Emoční napětí mezi debatujícími středoškoláky působí vyumělkovaně, neživotně. Druhý příběh – o učiteli, který zakládá odborové hnutí – je zase jen téměř nejasné pozadí. Hlavní postava inspirativního učitele je nesympatická kvůli jeho sklonům k absolutismu, kdy se mu všichni a vše musí podřídit, zatímco on je ještě sráží replikami mířenými do citlivých míst. Učitel proti žákům? Nerovnocenný souboj hodný zbabělce. SHRNUTÍ: Pokud se zajímáte o historii boje za občanská práva. (18.07.2018)

Washington coby režisér docela obstál, a to snad zejména díky tomu, že jeho film se ani v nejmenším nesnaží vybočit ze zavedených postupů. Je to tuctový, hezký film o hezkých lidech bojujících proti nespravedlnosti. --- Mě tyhle filmy o diskriminaci černochů často vybízejí ke srovnání s bolševickým režimem, který jsem zažil. Slovo "totalitní" je zřejmě důležité; v Americe diskriminace existovala a byla sprostá, jenže Amerika nebyla totalitní, takže všechny ty bariéry byly jaksi děravé. U nás nebylo možné byť na periferii provozovat činnost, která úplně neladila s vládnoucí ideologií, v Americe člověk narážel na odpor, ale nějaké cestičky přecejen existovaly. --- Tenhle rozdíl se mně týkal velmi osobně, protože já jsem coby mládenec vnímal život v komunismu jako naprosto bezvýchodný a jedinou volbou pro mě byla emigrace. Kdybych měl ty šance jako měli oni černoši, určitě bych bojoval... Celkem mě mrzí, jak rychle tyhle historické zkušenosti z paměti nejen mladých lidí vyprchávají. Zase už by rádi stát, který všechny díry utěsní a zajistí všem bez výjimky jakési jistoty. Ukazuje se, že dáte-li otrokům demokratická práva, zvolí si otroctví. Ostatně i mezi americkými černochy někdejší étos boje za svobodu zdegeneroval v nárok na sociální dávky. (17.05.2016)