Oblečen na zabíjení

Normálne som niekedy nevedel, či to má byť pocta alebo fraška...OK,určite pocta - v "hitchovosti" je De Palma výborný a má napozerané. Vtip je v tom, že pointu odhadne nadpriemerne znalý divák už podľa spoilerového nešťastného názvu a keď nie vtedy, tak minimálne v polovici je jasné snáď všetko a už sa len čaká na potvrdenie. Dressed to Kill má svoje svetlé momenty, ale pôsobí tak neskutočne naivne, až to bolí. (03.06.2013)

Erotický thriller vo svojich začiatkoch a hneď s ohromnými kvalitami. Žiadne lacné, či prvoplánové sexuálne scény. Možno jemná a trošku šokujúca zvrhlosť, ale hlavne kvalitný scenár originálnej kriminálky, dodatočne okorenený hitchcockovským štýlom, mrazivou hudbou a perfektne zvládnutým záverom, kde pointa a zvrat zohrávajú absolútne jednoznačne titulnú úlohu. Stredná výplň filmu by sa dala trošku zhutniť, ale aj tak to De Palma zvládol nad očakávania a takmer kvalitou lízol náznakmi uctievané 'Psycho'. 80%. (14.02.2009)

Čím více jste z De Palmovy "hitchcockovské" tvorby viděli, tím méně se budete pravděpodobně bavit. Pokud je to vaše první setkání, mohla by to být láska na první pohled ( nebo taky zhnusení - u De Palmy člověk nikdy neví ). Fanoušci dostanou to, co očekávají. Pino Donaggio složil jeden ze svých nejhezčích hudebních motivů. A asi nikdy jsem neviděl takhle esteticky nasnímanou břitvu. -- Pro mě osobně ale zůstává nejzábavnější depalmovkou 80. let Dvojník... (23.08.2006)

Myslím, že tohle přirovnávat k Hitchcockovi je urážka Hitche. Nabuzený De Palma, který v každém filmu musel mít každou herečku (nebo aspoň její dublérku) nahou, mi svým sexuálním postižením připomíná Kachyňu nebo toho současného českého pedofilního rejžu tureckého původu. De Palmovy filmy mi přišly vždy přeceňované - možná právě kvůli těm nahotinkám, kterých na plátech kin v 80. letech moc nebylo a chlapa vzrušil o odhalený kotník herečky, ale in neumí ani jako režisér a tenhle film je toho zářným příkladem - špatná postavení kamery, špatná mizanscéna, mizerné dialogy, prostinký příběh na 20 minut, a ne celovečerák... No, chtěl jsem se po letech, kdy to ČT znovu uvedla, ujistit, že mé dřívější dojmy se nezměnily, a ujistil jsem se, že je to ještě horší, než jsem si myslel. (08.05.2019)

Větší či menší inspiraci Psychem nelze upřít. Hitchcockovství také ne. Nicméně, i když je Hitchcock ve filmu cítit, tak De Palma vytvořil své a osobité thrillerové krimi s přiměřenou dávkou hororové atmosféry. Od začátku je přítomno krásné mysterično, které s ubíhajícími minutami a dějem přidává na gradaci. Ale ne skokově, nýbrž postupně, nenásilně, až to člověku skoro nepřijde. Diváci podobných filmů znalý samozřejmě asi dříve či později odhalí kdo a co, ale nemyslím si, že by snímek byl až tak průhledný. Osobně jsem ale nepátral a nechal se unášet snímkem tak, jak mi byl vyprávěn a asi i proto, že jsem se ho nesnažil prokouknout a už vůbec přirovnávat k "Hitchcockovinám", jsem si ho poměrně dosti užil a sdílel napětí s pronásledovanou. Atmosféru naprosto skvěle umocňuje hudební podklad Donaggiho a dlouhé, až nervy drásající, scény jakbysmet. Hlavně scéna v galerii či poslední scéna mne naprosto dostaly a sledoval jsem je až se zatajeným dechem. Trochu chabě v tom kontrastu pak působí, až kečupoidní, barva krve, ale to beru, vzhledem k datu filmu, s rezervou. Člověka to sice do očí praští, ale zážitek nezkazí, což je podstatné. Dressed to Kill sice není mistrovské dílo, ani jím asi býti nechce, ale za shlédnutí podle mne stojí. (16.03.2014)