Tmavomodrá, takmer čierna

Ne, přes všechny superlativy, které se o tomto filmu dočítám, já jsem ho nezblajzl. Trošku mi připomíná Cimrmanovu operu Proso, kde údajně také bylo vše. Tady je to: láska v kriminále, bratrské vztahy, vězeňská šikana, vztahy otce a syna, homosexuálové, problémy chudých a bohatých... A všechno je to bizarní, nikdo není tak úplně normální a všechno se na jednom pětníku sešlo v jednu chvíli, což se odvypráví za hodinu a půl. Možná, že kdyby těch motivů bylo o polovinu méně, mohl to být zajímavý, hluboký film. Takhle je to trochu jako povrchní internetové zpravodajství o nějakých lidech. (04.10.2009)

I když jsem všechny propletené osudy sledovala se zaujetím, nic mě nezasáhlo hlouběji, při sledování španělské kinematografie stále častěji nedokážu vnímat pozitivní emoce, navzdory jižanskému temperamentu - jakoby nic nebylo myšleno vážně a vše bylo jen hrou na život a figurínový projev Quima Gutiérreze tomuto dojmu dává razítko. (25.05.2012)

Nepravděpodobný děj přetavil režisér do uvěřitelných emocí. 1) 36letý Daniel Sánchez Arévalo (scénář a režie) jde v Aldomorových stopách jak ve formě tak i v obsahu sdělení. Děj nacpaný divácky atraktivními prvky kupodivu nesklouzne do kýče a ubalancuje své nepravděpodobné, leč předvídatelné zvraty, aniž by za svou sdělnost zaplatil laciností či podbízivostí. 2) 25letý pěkný Quim Gutiérrez (domovník Jorge) i 27letý přitažlivý Raúl Arévalo (Jorgeův kamarád Israel) jsou jasnou nabídkou dívkám a některým mužům, aby si vychutnali novou španělskou hereckou generaci, jaksi samozřejmě přirozenou a sympatickou. 3) Vyššímu hodnocení mi brání skutečnost, že dramatické osudy hlavních představitelů se mě nikterak nedotkly. Po celou dobu jsem zůstal zvědavým, pravda, ale emocionálně nedotčeným divákem. Žádný smích, žádné slzy. (23.09.2011)

Já osobně mám vztahové filmy ráda a ačkoliv jsem nevěděla co mohu očekávat od tohoto španělského filmu a mně úplně neznámého režiséra, tak jsem byla příjemně překvapená. Komplikovaných vztahů (poloh lásky) se tady předvedla celá škála a přitom se nekonalo žádné klišé. Až na dřeň mě sice film nedostal, přesto byl zajímavý se svými tak rozporuplnými vztahy mezi všemi protagonisty. Jaká a kde je hranice mezi přátelstvím a láskou, o svědomí, odpouštění, obětavosti, či určité dravosti v hledání svého místa v budoucnosti. Nikdo z nich to neměl rozhodně jednoduché i když to bylo místy až úsměvné. Tentokrát se opravdu strefili do drama, komedie a romantiky. A vůbec se nedivím, že nominovali herečku Martu Etura za nejlepší výkon Azuloscurocasinegra:-) (24.07.2012)

Zajímavé, jak to ve španělském vězeňství chodí, překvapily mě ty smíšené kroužky nebo schůzky. Kontroverzní ve smyslu kupčení s těhotenstvím. Ale šlo o jediné východisko, jak uniknout šikaně. Partnerské vztahy doznaly naprosté hromobití a vlnobití, které napomohlo vyříkání si pravdy. I coming out se tam vlezl. Hlavní hrdina byl přemýšlivý a obětavý v péči o nemocného otce. Obdivuju, že v tak mladém věku se vzdal své kariéry a pracoval pod svou úroveň. Jeho role měla vliv na všechny zúčastněné. Pěkně zahrané. Bratři si nebyli podobní vůbec v ničem. (29.10.2010)