Kuličky

Inspirace: již několik žen se mi přiznalo, že skutečnost je vykreslena věrně, prý to tak opravdu s myšlením žen je, i když režisérka s lehkou ironií komentuje opak. První povídka je natočena velmi syrově, trochu nesrozumitelně, druhá a třetí naopak velmi plasticky a zvláště třetí je mrazivá ("láskou často zabíjíme"). Skvělý film. (02.05.2008)

Prací na celovečerním filmu doposavad nepolíbená Olga Dabrowská nelichotivě staví ve čtyřech generačních povídkách, dle úsloví „za vším hledej ženu“, něžné pohlaví do rolí muži manipulujících loutkohereček. Pohled genderově nevyvážený, pohled odvážný, pohled jedním směrem. Z mé strany určitě nic zásadního proti. Všichni víme, kdo je oním pověstným krkem, který otáčí hlavou………..po filmařské stránce však nic světoborného. Každopádně uvidíme, na koho začínající režisérka ukáže prstem příště……kuráž jí zřejmě nechybí. (25.04.2024)

Tento film me zaujal, pokud pripoctu, ze se jedna o rezisersky debut, chvalim velmi pozitivne. Pres ctyri povidky se dostaneme od detstvi, pubertu, produktivni vek az ke stari, ci smrti. V prvni povidce, ktere je venovano nejmene prostoru je spise jen pro nastineni situace a smeru, kterym se film bude ubirat. Posledni veta teto povidky je vsak neskutecne trefna a rozesmeje na dlouho... Druha povidka o mladezi je podle me nejhorsi, zbytecne ukazuje dospivani negativne. Pointa je ale celkem slusna, i kdyz predvidatelna... Treti povidka hlavne zaujme vyberem hercu ( ? ), muze pusobit sice hodne amatersky, o to vice vsak autenticky. Asi nejzajimavejsi povidka. Povidka posledni uz sice neni vubec optimisticka, avsak ji napsal sam zivot. Vyborne herecke vykony a dialogy... Celkove hodne dobry film, v porovnani s tim, co u nas za posledni roky natocili daleko znamejsi reziseri. (18.12.2010)

Zlinfest 2008: Na film jsem šla s velkým očekáváním. Zajímalo mě především, proč jsou jeho hodnocení tolik rozporuplná. Já jako žena dávám jednoznačně plný počet, protože u nás dlouho nebyl natočený film tolik originální a zajímavý. Nabízí nám totiž pohled na svět očima ženy - režisérky. Delegace(převážně mužská), která uváděla KULIČKY na zlínském festivalu, varovala všechny muže v sále, že se mají bát. Ženy jsou prý mrchy, které s muži nemilosrdně manipulují. Mně ty ženské (některé) zase tolik zlé nepřipadaly. Přinejmenším mě potěšilo rozuzlení povídky Mravní imperativ. Povídka Svatba je nejkratší, ale nesmírně zábavně zakončená. Ta scéna mi z hlavy jen tak nezmizí, stejně jako úsměv na tváři, když si vzpomenu...No ale ta bába v poslední povídce Pomalu, ale stárnu, ta je příšerná, to souhlasím. (03.06.2008)

Kuličky jsou rozhodně zajímavým pohledem na manipulování mužů ženami. Ve čtyřech, na sobě nezávislých, povídkách můžeme daný problém pozorovat ve všech věkových skupinách - od dětí až po seniory. První příběh - Svatba - je vyloženě odlehčující a navozuje uvolněnou atmosféru, dětská bezprostřednost z něj místy doslova čiší. Druhá povídka - Maminčin andílek - už na mě dokázal zapůsobit docela depresivně, představím-li si, že by se v budoucnosti moje dcera (klidně i syn) choval tak, jako tomu je v případě teenagerů a celkově jsem v tomto příběhu viděl úpadek chování a životního stylu dnešní mládeže. Třetí povídka - Mravní imperativ - nadhazuje docela probírané téma celibátu a ukazuje, že každý člověk je tvor chybující a že za své činy neseme zodpovědnost a je pouze na nás, jak se k problému postavíme, přičemž bychom se neměli nechat ovlivnit davem, jenž na vzniklou situaci může pohlížet zcela jinak. Poslední, čtvrtá povídka - Pomalu, ale stárnu - mě opravdu uvedl téměř do regulérní deprese. Ačkoliv je tento příběh relativně krátký, má ve svojí stopáži o to větší sílu. Zde se opět jen potvrdil "problém", jenž jsem zmínil v první větě komentáře - jak ženy dovedou manipulovat muži. Smutný, ale přesto krásný příběh, který byl povedenou tečkou za Kuličkami. (30.10.2010)