Sněženky a machři po 25 letech

Tenhle film jsem hodně dlouho ignoroval, protože jsem očekával nějakou sračku o tom, jak se všichni po těch 25 letech sejdou a bude to strašná "legrace". Ze začátku film tak opravdu vypadá a při většině pokusů o humor mi bylo až trapně. Už jsem si řikal, že to vypnu, ale najednou tam začaly takový náznaky, že jeden je totální zkrachovalec, druhej je alkoholik, všechny ty spolužačky jsou závistivý slepice a že to prostě asi až tak úplně sluníčkovej výlet nebude. Nicméně všechno to bylo takový nucený, nevěrohodný, scénář šustil papírem... Za totální scénáristickou zoufalost považuju to, že Suchánek hrál Suchánka. Jinak paradoxní je, že v původních Sněženkách mi Suchánek připadal ze všech těch mladejch herců asi nejpřesvědčivější, ale tady byl úplně hroznej. Duchoslav byl otřesnej už tehdy a tady jenom dokazuje, že i po 25 letech je to pořád stejně špatnej (ne)herec. Věrohodnej mi přišel jenom Kopta a Brzobohatý. Potěšil mě vyloženě anti-happy end. Ale na víc jak 2 hvězdy to nestačí. (03.12.2012)

no nebylo to až zas takové zlo, jak jsem se obával... největším mínusem filmu je paradoxně ta spousta hlášek z jedničky, které tam byly vtipné, ale zde jsou znásilněny k povinnému smíchu, no jako pěst na oko... co se týče hereckých výkonů, nejvíc mi vadila trapná jeníčková, ta už by to fakt měla zabalit... ale dost k negativům, jako plus nutno vyzdvihnout zajímavou kameru, příjemnou klavírní hudbu a pár opravdu vtipných scén... snímek nijak extra povedený, přesto koukatelný a návštěvy kina nelituju... ale ani ji nijak zvášť nedoporučuju... takže 50%. (01.03.2009)

Jsem mile překvapen jakým směrem se pokračování tohoto čtvrtstoletí starého snímku vydalo. Sraz spolužáků po 25 letech do kterého se promítají i životní etapy představitelů. Nostalgické vzpomínání. Utrápené duše zklamané vývojem vlastních životů se chtějí alespoň na chvíli vrátit do svých naivních let. Věrohodné, působivé a překvapující svou trapností a hořkostí, která nahradila ono mladistvé hašteření. (22.08.2009)

Příjemné překvapení. Zatímco se očekává trapná stařecná řachtanda, je to docela obstojná, velice dobře a profesionálně natočená stařecná depka. Chytrý scénář si dělá legraci z postav a jejich představitelů (kdo ví, zda to Jeníčková vůbec pochopila), vlastně i sám ze sebe ("Neopakujeme se trochu?" "Oni si snad pamatujou každou větu, která tehdy padla!"). Ačkoliv je pár momentů zbytečně zabitých, pár postav dost nedůležitých (i když jedna má alespoň zajímavou sviňáckou pointu), byl jsem až nečekaně překvapený, jak je to zajímavý film. Není to legrace jako původní Sněženky. Je to spíš film o tom, že když je vám přes 40, váš život už je úplně jinde a můžete se snažit jak chcete vrátit se do mladých let, nebude to fungovat. Jak říkám, depka. (11.12.2008)

Čas dokáže zahladit kouzlo a jedinečnost dávných okamžiků, o nichž jsme ani nepřemýšleli, že jednou skončí a dokáže přetrhat mnohé vazby a přátelství, o nichž jsme si mysleli, že budou trvat věčně. V tomto případě uplynulý čas nepomohl ani tvůrcům, kteří se snažili přivést na svět pokračování, které by snad úspěšně mohlo oprášit první díl. Výsledkem je tak bídný, mdlý a naprosto nepovedený pokus o návrat do starých, nostalgických časů. Čtyři postavy v tomto filmu byly pro mě tím nejlepším a nejsilnějším motorem, který se zároveň s námahou snažil táhnout, co se dalo. Nebýt jich, neváhala bych jít s hodnocením níže. Zvláště pan Cabadaj se do toho pořádně opřel a zasloužil se tak o spoustu těch záživnějších, vtipnějších a vydařenějších pasáží. Takže Jan Antonín Duchoslav jako stále frajerský a hláškující Viky, Radoslav Brzobohatý jako nestárnoucí "pan profesor" a Veronika Freimanová s Václavem Koptou a jejich společná "love story." Velké plus si rozhodně zaslouží krásná hudba. (05.08.2011)