Réžia:
Vlasta JanečkováScenár:
Irena PavlováKamera:
Milan DostálHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Mário Kubec, Petr Kostka, Hana Maciuchová, Michaela Kuklová, Magdalena Reifová, Lenka Termerová, Petr Štěpánek, Jan Přeučil, Oldřich Vlach, Milan Stehlík, Martin Velda, Zuzana Šavrdová (viac)Obsahy(1)
Mladý Mordechaj Mayzl (M. Kubec) už dávno miluje Sáru (M. Kuklová), dceru pražského primase židovské obce (P. Kostka). Jenomže Mordechaj je velice chudý, a tak o svatbě s milovanou dívkou může jenom snít. Anebo spoléhat na zázrak. Naštěstí v době rudolfínské, v níž naši hrdinové žili, se to kouzly a zázraky jenom hemžilo. A tak se stalo, že lakomý primas při jednom z návratů z obchodních cest narazil v lese na vytoužený zlatý poklad. Co všechno primasova chamtivost způsobí a jakými spletitými cestičkami se dostane poklad k tomu pravému, vypráví pohádka, která byla natočena podle předlohy E. Petišky. (Česká televize)
(viac)Recenzie (28)
Auteticita z této pohádky přímo srší, aby taky ne, když většina herců z obazení je židovského původu. Tedy oni tady vlastně hrají sami sebe a to se rovná skoro realitě. Jedna za židovskou svatbu, druhá za některé židovské písně! Mordechaj, Mordechaj to sem už někde slyšel, nejmenoval se tak původně po svém otci Karl Marx?:-) ()
Docela mimo mísu zpracovaná židovská pohádka (na námět Eduarda Petišky) údajně se odehrávající v rudolfinské Praze. Vizáž židů (to by odborný poradce zkorigoval z placu) by spíš odpovídala polskému a ruskému prostředí v 19. století než českému 17. století (připusťme, že je to umělecká nadsázka), párové tance by byly špatně v jakémkoliv ohledu. Nejvíc potěšil ve zpěvu kantor Miki Roth ve svatební jidiš písni (i když opět zcela mimo dobu) a angažování skutečného vrchního kantora Staronové synagogy Viktora Feurlichta, který reprezentoval (zemřel v roce 2003) nejautentičtěší prvek celého představení. Člověk by to vše odpustil, kdyby zpracování bylo aspoň trošku tajuplné nebo nějakým způsobem osobité, ale i ti herci byli takoví všední. Poznámka - Mordechaj Mayzl má být asi Mordechai Maisel, jedna z nejvýznamnějších postav židovské Prahy vůbec, nebo se pletu? ()
Hezký příběh o Mordechaiovi Maiselovi a o tom, co předcházelo vzniku Maiselovy synagogy, alespoň tedy co se legendy týká. Pravda je samozřejmě trošku jiná. Kostými mi přišly zvláštní. Nezdálo se mi, že by se takové nosily v rudolfínské době v Praze. Ale je to pohádka, takže nebudu hledat další mouchy. Nejvýraznější postavy celého příběhu byli Petr Kostka a Hana Maciuchová. ()
Židočešství, tak brutálně zlikvidované nacismem, je přirozenou součástí našich dějin i kultury v duchu a pokračování Masarykova a Benešova odkazu. Citlivá evokace této kultury současně zachovává památku jedné z nejvýraznějších a nejnadčasovějších postav našich i evropských dějin. A to by se nemělo omezovat jen na pojmenování ulic. Scénář, režie i herecké obsazení tyto klady dále jen dále umocňují, aniž by se vyhýbaly lidským rozměrům postav a osobností židovské minority. ()
Pozitivně hodnotím nevšednost pohádky a její zasazení do židovského prostředí, také to, že se na rozdíl od toho, co je pro pohádky typické, děj odehrává velmi nepředvídatelně, nevíte, co bude následovat a vyvíjí se to dobře s vcelku silným a příjemným rozuzlením. Proto zavírám oko nad scénáristickými nedotaženostmi (počítá poctivě každý krejcar a v klíčový moment rozdělí jmění halabala atd.) a chyby a nad jednou z postav, která vykazuje nepochopitelnou bipolaritu, prostě musela jednat, tak jak se to pro vývoj příběhu hodilo a nikoli s ohledem na svou osobní charakteristiku, to ani dobrá herečka H. Maciuchová nespraví, byť v podstatě jen ona a P. Kostka příběhu vévodí. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (2)
- Smutným historickým faktem je, že i když byl Mordechaj Mayzl (Mário Kubec) po celý svůj život nebývale štědrý jak vůči svým židovským souvěrcům, tak vůči křesťanům (například na své náklady také nechal vydláždit hlavní ulice v tehdejším židovském městě, podporoval tehdejší vědu a umění, ale také drobné řemeslníky a obchodníky, kterým půjčoval peníze za velice výhodných podmínek, roku 1581 věnoval 100 tolarů na opravu sousedního kostela sv. Salvátora), tak přesto, že se císař Rudolf II. sám zúčastnil jeho pohřbu, o několik dnů později nařídil konfiskaci celého jeho jmění. Navíc tím porušil svůj vlastní dekret, který Mayzlovi za života věnoval a dle kterého měl právo naložit se svým majetkem podle vlastní vůle a odkázat ho komukoliv. (Nick321)
- Při scéně svatebního obřadu v synagoze je účasten i tehdejší skutečný vrchní kantor Staronové synagogy, Viktor Feurlicht. (honajz)
Reklama