Darjeeling s ručením obmedzeným

Wese Andersona mám celkem rád, nepatřím sice mezi jeho zaryté fanoušky, ale jeho tvorba mi nevadí. Andersonovy filmy jsou pro mě něco jako hamburger od McDonalda. Zasytí mě, zachutná mi, vím co od něj čekat a jeho pozření netrvá příliš dlouho na to, aby mě z něj začaly bolet žvýkací svaly, navíc se z něj nepřejím a klidně si jich můžu dát hned několik. S Darjeelingem je to to samé, spirituální train movie o sebenacházení s humorem, který sem odněkud jakoby zabloudil stejně, jako zabloudil samotný vlak (jediná scéna, která bude připadat vtipná i "obyčejným" divákům), který nenudí a uběhne strašně rychle. Já osobně bych bral vícero podobně pohodových filmů. (29.03.2009)

Filmy Wese Andersona jsou vždycky okouzlujícím způsobem praštěné a málokdy normálně srozumitelné. Člověk se na ně prostě musí dívat krapet pokřivenou optikou. A zatímco u Takové zvláštní rodinky a Životu pod vodou jsem se dobře bavila, Darjeeling s.r.o. mě tak nějak minul. Herecké trio Wilson - Brody - Schwartzman sice perlilo od úvodních titulků až po ty závěrečné, potěšila i přítomnost dalších zvučných jmen ve vedlejších roličkách (Portman, Huston, Murray), ale jinak spadá Darjeeling s.r.o. do té škatulky filmů, které se pět minut po skončení vykouří z hlavy... (20.03.2010)

Andersonov inšpiratívny indie "train-trip" z Indie a zároveň srdečný pozdrav Satyajit Rayovi na jehož diela sa tu nenápadne odkazuje. Sladkobôľny príbeh troch bratov (otca zrazil taxík a mama sa stala kláštornou sestrou) ikonicky kombinuje dramatický motív zložitej minulosti/prítomnosti protaganistov ktorých personálna rovnováha, resp. spirituálne vykúpenie nastáva až po humánnom čine s totálne neortodoxným improvizovaním komediálnych zvyčajov. Permanentne sa popíjajú kvapky proti kašľu, randí sa so sprievodkynami a jedovatý had je na úteku. Po starom sa vedú originálne (tentokrát) dospelácky-infantilné dialógy, čo švenk/statický záber, to úžas nad kameramanskou exhibíciou v pestrofarebnej, detailne rozvrhnutej mizanscéne a výstižný výber eufonických pesničiek vlastne ani netreba podrobnejšie rozoberať, stačí ho iba nadšene počúvať. Po novom sa už na pozadí nenachádzajú/neoslavujú rozličné druhy média, doterajšia schéma nadväzujúcich, ale navzájom sa neprelínajúcich kapitol je tu znamenito nabúrana cez prenesenie časti textu z predfilmu "Hotel Chevalier" do epilógu celovečeráku v zmysle ozrejmenia hravej prepojenosti a povestný "slow-motion" tu už nemá privilégium jediného výskytu/významu, ale rovno dvoch. "Darjeeling Limited" patrí medzi najosobnejšie záležitosti W.A., ide o auteuristický experiment v ktorom sa snúbi svojrázna, rokmi budovaná poetika melanchólie podporená naprosto očarujúcou formou s pôžitkárskym porušovaním overených, úspech prinášajúcich návykov. (07.09.2012)

Ajéje, taká som bola z tohto filmu popletená a povedala som si, že musím nad hodnotením pouvažovať, až som na to zabudla niekoľko mesiacov :-) Mno, pekné to bolo, nie že nie. Aj také relaxačné. S Wesom Andersonom to mám ťažké, raz ma úplne uchváti (Život pod vodou), inokedy pobaví (Taká zvláštna rodinka), potom zase sklame (Bottle Rocket). Darjeeling by som zaradila asi tak do stredu. Bol lepší ako Bottle Rocket a menej zaujímavý ako Zvláštna rodinka... (19.03.2009)

Jak jsem nemohl příjit na chuť ŽIVOTU POD VODOU, tak DARJEELING mě dostal. Chytré, krásně obsazené, výtečně napsané. Humor, kterému nemusí příjit na chuť, vlastně je to trochu humor/nehumor. Anderson si mě získal hlavně "pestrobarevnou" a originální režií, např. úvodní běh na vlak, moment kdy se domovy některých postav změní na kupé jedoucího vlaku nebo skok do minulosti v autoservisu Luftwafe. ŽIVOT POD VODOU si těď pustím ještě jednou, snad mi teď dá víc, než na poprvé. (02.04.2009)