Darjeeling s ručením obmedzeným

Demontáž a montáž dysfuknční rodinky na cestě odnikud nikam, na níž Anderson během indického putování s mystickým a komediálním podhoubím zakopává o bludný scénáristický kořen a Darjeeling se stává vnitřně Limited ...a bere se příliš seriózně, jakoby postavy nebyly schopny vykročit ze svého skleníku. Pro mě coby cizince v Andersonově říši po nudném Rushmore ovšem překvapivě silné v detailech, PPC (přirozeně, příjemně, civilní) v hereckých výkonech, odvážné v obrazotvornosti a delikátní v konceptu zavazadla, které s sebou obrazně i skutečně táhneme životem. Málokdy mě na film zláká recenze, notabene česká, ale v tomto případě to chápu jako palubenku do Života pod vodou a otevřené dveře k Takové zvláštní rodice. Wesi Andersone, ještě se uvidíme. 65% (06.02.2008)

Jak jsem nemohl příjit na chuť ŽIVOTU POD VODOU, tak DARJEELING mě dostal. Chytré, krásně obsazené, výtečně napsané. Humor, kterému nemusí příjit na chuť, vlastně je to trochu humor/nehumor. Anderson si mě získal hlavně "pestrobarevnou" a originální režií, např. úvodní běh na vlak, moment kdy se domovy některých postav změní na kupé jedoucího vlaku nebo skok do minulosti v autoservisu Luftwafe. ŽIVOT POD VODOU si těď pustím ještě jednou, snad mi teď dá víc, než na poprvé. (02.04.2009)

Vtipná iniciační road movie a sarkastický obraz současné západní civilizace a její honby za mystikou z průvodce. Otřelý, ale působivě podaný tří bratrů na pouti za sebepoznáním a nalezením osvícení... Skrz prostředí, které svou rolí připomene Tokio z „Lost In Translation“, dětsky sytým provedení zase Wesův předchozí snímek. Narozdíl od „Života pod vodou“ je „Darjeeling s ručením omezeným“ filmem mnohem formálně sevřenějším, dost možná méně bizarním, přístupnějším a více soustředěný k vnitřnímu životu tří hlavních aktérů. Nesnesitelný Wilson, rezignovaný Brody a frajerský Schwartzman hrají naprosto báječně. Civilně, bez křeče, bez touhy rozesmát něčím okatým. Jejich vztahy jsou dosti bizarní, a přesto uvěřitelné, podobně jako jejich postupné změny. Způsob, jakým klíčové okamžiky filmu podbarvuje různorodá hudba, považuji za poslední stavební kámen, díky němuž Andersonův film hodnotím tak vysoko. Je to totiž nejen filmařská, ale i divácká slast. Komedie, nad kterou je třeba se zamyslet. Jakmile ale člověk típne cigáro a přijme pravidla Darjeeling expresu, není cesty zpět. [9/10] (31.01.2008)

Musím se přiznat, že dlouhou dobu jsem nevěděl, jestli filmu dát čtyři nebo pět hvězdiček. Nakonec jsem se vrhl po té první možnosti a důvodů je tu hned několik. I když je Darjeeling opravdu hodně příjemný výlet do Indie za poznáním klidu a míru v duši každého ze tří bratrů, je to také opravdu neobvyklá všehochuť komedie a dramatu. A právě tady mám ten pocit, že toho humoru tam přeci jenom chybělo trochu víc. Bratři jak se patří zahráli opravdu dobře, s tím si nemůžu v žádném případě stěžovat. Vyvyšují film výše a spolu s příjemnou hudbou přidávají na příběhu dále na kvalitách, které tolik potřebuje. Ale vždy je nějaké to ALE. A tady hlavně to, že se příběh nakonec nikam nedopracuje, skončí, tam kde začal a to je možná chyba, teda u mě určitě. Každá cesta má mít určitý začátek a určitý konec, ještě když je tak duševní jako právě v tomto filmu. Přesto jsem byl ale potěšen. Takovou všehochuť jak dobrých tak smutných scén jsem dlouho neviděl. (12.05.2008)

Nepatřím zrovna do tábora nekritických obdivovatelů zvláštního stylu Wese Andersona, ani kultovní Život pod vodou mě nijak zvlášť (kromě výtvarné geniality) neuchvátil. Stejně to platí o tomto filmu, byl by naprosto skvělý, kdyby tam ti 3 hoši nebyli, nebo alespoň kdyby nemluvili( patrně to jsou nějaké dialogy ze života pana režiséra, jejichž smysl mě naprosto uniká) a pak bych si klidně i víckrát pustila tu krásu z Indie nebo jakoby z Indie. To nádherné výtvarné dílko, ten kouzelný vláček je opět naprosto geniální a za tu jinak ztrátu času to za zhlédnutí rozhodně stojí. (07.08.2008)