Scenár:
Vincent ParonnaudHudba:
Olivier BernetHrajú:
Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve, Danielle Darrieux, Simon Abkarian, Arié Elmaleh, Sean Penn, Iggy Pop, Gena Rowlands, Stéphane Foenkinos (viac)Obsahy(1)
O Zlatou plamu v Cannes bojoval tento celovečerní animovaný film francouzské režisérky původem z Íránu, Marjane Satrapi, která napsala a nakreslila první íránský komiks všech dob, a na jehož základě pak vznikl tento celovečerní film. Autobiografický příběh s lehkostí popisuje její krušné dětsví a dospívání v Íránu za dob islámské revoluce, války s Írákem a následného režimu. S humorem a lehkostí znázorňuje rozdílné vnímání kultury v evropském a arabském světě. A protože je to příběh umíněné dospívající holky, která si vždycky prosadí svoje a která žije v tuhém ideologickém režimu nesnášejícím odlišné názory, je to samozřejmě i příběh rebelantství a svobody.
Originální film byl oceněn cenou poroty. Komiks vyšel snad ve všech evropským zemích a těší se velké oblibě. U nás jej vydalo vydavatelství BB art. Do českých kin bude film uveden v listopadu tohoto roku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (6)
Recenzie (444)
Velmi poutavé animované vyprávění, jenž je po okraj nahuštěno zajímavými informacem (politika, dějiny), vtipnými osobními glosami hlavní hrdinky, smutnými až tragickými okamžiky. Přece jen mi o fous víc k srdci přirostl komix, který je zákonitě košatější a obsáhlejší. Vzhledem k tomu, že scénář si zadaptovala sama Marjane Satrapi, tak jeho animovaná podoba nepostrádá to hlavní - nadhled a vtip. Bohužel pro člověka neznalého komixu může být Persepolis až moc nesouvislý a značně epizodní. 80% - film, 90% - komix. ()
Původní komix jsem nečetl, prý je dobrý. S filmem je to složitější. První část, kdy hrdinka popisuje dění v Íránu po pádu režimu šáha Rézy Pahlavího, je jednoznačně udělaná dobře a zasloužila by pět hvězdiček za vizuální i obsahovou stránku (dokonce se tu a tam najde i místo na nějaký ten vtipný moment). Ovšem druhá půlka, která už se nevěnuje íránské historii, ale dospívání sl. Satrapové, je prostě slabá a nudná. Komiks o těžkém dospívání mladých marxistů opravdu není můj šálek čaje. Marxismus a adorace levice je zároveň druhá věc, která mi ve filmu lezla na nervy. Možná to tu už někdo psal, nicméně - možná by si hlavní hrdinka odskočila z íránu nikoli do Paříže a Vídně, ale třeba do Prahy normalizačních let... Možná by jí došlo, že mezi nablblou diktaturou kléru a nablblou diktaturou KSČ není až tak zásadní rozdíl. Celkový dojem - 50 %. ()
Tragikomické dětství v revolučních dobách Iráku bylo zajímavou sondou do nedávné historie jednoho národa. Překvapilo mě zjištění, že tam ženské nechodily zašité v černých pytlích odjakživa a náboženský fanatismus s tamními muslimy rovněž tříská teprve pár desetiletí. Následující dospívání v Evropě na mě bohužel mělo stejný účinek jako hypnotika, takže jsem se posledních zhruba 20-ti minut nedočkala. Vizuální stránka se krásně hodila k Marjině rozjívenému, zmatenému dětství, ovšem k té rozumnější, nudnější fázi by imho kromě barvy neškodilo přidat i poněkud dospělejší animaci. Dobrý, jen někdy budu muset dokoukat nebo přečíst v komiksu ten závěr. ()
jedno z děl, které se nebojí kontroverze a ať už si o Íránu myslím cokoli (domnívám se že snímek je poměrně hodně antiislamistický, není tam snad jediná kladná postava muslima), musím uznat, že snímek je velice kvalitní a to především proto, že zobrazuje myšlenkový, emocionální a názorový vývoj z holčičky v mladou ženu. Aláh akbar ()
Scénář: Vincent Paronnaud, Marjane Satrapi .. V dětství je každý fascinován i zmaten světem dospělých, kdy realitu vstřebává s velkou porcí naivity. Když k tomu přidáte fundamentalismus, revoluční pnutí, válečný konflikt, musí Vás to nějak poznamenat.. Marji Satrapi nám na příběhu svého dětství a dospívání stručně shrne smutné dějiny Íránu i to, do jaké, dodnes zachované, absurdní podoby přerostl. Ženský pohled na dané okolnosti vítám, jelikož na ně jsou kladeny ještě větší omezení, než na tamní mužskou populaci. Dobu a především sebe zobrazuje se značnou ironií a vtipem, při kterém mnohdy spíše tuhne neustálý lehký úsměv na tváři. Zvolená, většinou bezbarevná, animace vycházející z komikové předlohy je výborná, s neotřelým stylovým šarmem. Persepolis je chytrou sondou a odlehčeným pohledem na velký problém současného prozápadního světa, jaký Írán se svým režimem bezesporu představuje. Pochybuji, že Teherán oficiálně uvidí Persepolis dříve, než bude opět někým vybombardován a přiveden na cestu otevřenosti, individuality, svobody. Jenže to je téma spíše pro volné pokračování, asi už ne tolik zábavné. 85%. ()
Galéria (24)
Fotka © Sony Pictures Classics
Zaujímavosti (12)
- Ve scéně, kdy Marjane s hrůzou pozoruje ruku trčící z trosek, se její obličej pomalu přetvoří v pokřivený výraz z malby „Výkřik“ norského malíře Edvarda Muncha. (Bertramm)
- Historické vsuvky jsou zpracovány ve stylu orientálního stínového divadla. (DaViD´82)
- Píseň „Eye the Tiger“ se poprvé objevila ve filmu Rocky III (1982) a opakovaně se objevuje na pozadí scén, kdy hlavní hrdina trénuje. (Facillitant)
Reklama