Na povale alebo Kto má dnes narodeniny

Krásný skromný animáč, spadající do skupiny "dětských filmů", které si užije stejně dítě jako dospělý, třeba proto, že v něm najde spoustu artefaktů z vlastního dětství před lety, staré věci, které ještě na té půdě kdekdo má, nebo pro vtípky, které ocení i starší. Kouzelné spojení s kreslenou animací nebo animace proudu vody. Ovšem asi tak pět minut po skončení filmu jsem jej zase vypustila z paměti. (04.08.2009)

Jiří Barta se v minulosti zabýval prakticky výhradně autorskou tvorbou pro dospělé a v případě svého nejnovějšího projektu sáhl k žánru pohádky vlastně z nouze, když není možné získat finance na ryze artovou animovanou tvorbu pro dospělé publikum. Jenže i tak své původní představy o animovaném filmu vtiskl do svého filmu, takže vzniklo něco, co se snad nejvíce podobá Švankmajerovu snímku Něco z Alenky. Poetická podívaná, která je na hony vzdálená běžným rodinným snímkům, které v současnosti chrlí světové společnosti typu Pixar nebo Walt Disney. Děj není podstatný a dá se shrnout do několika řádků, důležitá je atmosféra filmu a zejména jeho výtvarné řešení. Prostor je zaplněn obrovským množstvím předmětů, které lze nalézt na dávno opuštěné půdě, a ty předměty díky režisérovi a animátorům ožívají a vytvářejí bizarní svět, který je ve výsledku přitažlivější pro dospělého diváka než pro malé dítě. Zužovat film Na půdě na žánr pohádky je zavádějící. V kině jsem si všiml, že si ten film vážně vychutná spíš rodič než jeho potomek, byť hlavní hrdinkou je dětská panenka. Při prvním shlédnutí jsem si ani nedokázal vychutnat všechny ty výtvarné detaily a filmařské nápady. Je to typ filmu, který si nejvíc vychutná fajnšmekr animované tvoby, film, který patří do špičky současné tvorby a má šanci zabodovat na některém festivalu. Je jen škoda, že se nepodařilo najít dostatek financí, aby se natočilo i zbývajících 20 minut filmu podle původního Bartova záměru. Barta do svého filmu navíc zabudoval i linii politické satiry, jeho vládce Říše Zla je vlastně taková zapomenutá busta totalitního státníka, který k ovládání svých poddaných používá praktiky typické pro autoritářské státy. Rozkošné jsou např. vládcovy rozhlasové projevy a slovník, který používá. Celkový dojem: 95 %. (06.03.2009)

....až pojede vláček, pokvete nám máček. Pěkné, České putování odložených hraček na pomoc ztracené a unesené princezně. Citát : KRASOŇ - Tak tedy vzhůru, na tu velkou tůru !!!! MUCHA - Už zase ?? Při dramatickém letu letadla - vysavače je na pár vteřin vidět Ferda mravenec - práce všeho druhu, tentokráte jako malíř. Ve filmu je spousta odkazů na další české pohádky. A je to vlastně takové varování před diktaturou jednoho člověka, v našem případě zajímavě zahraném Jiřím Lábusem. A jak je ten člověk schopen vyvolat válku pro jednu maličkost a to kvůli ženě, ale pěkná žena není zase taková maličkost a tak si položme otázku, kdo by kvůli pěkné ženě nevyvolal válku ? Hudbu dělal Michal Pavlíček a na dvd je spousta materiálu. (03.01.2010)

Olbřímí exploze dětské obrazotvornosti a fantazie spojená s řemeslnou zručností nejvyšší úrovně, dělá z tohoto snímku jeden z nejlepších porevolučních animovaných počinů. A to, že je řada věcí pouze nakousnutá (častá to výtka v komentářích vůkol), není vůbec na škodu věci...od čeho jiného máme vlastní fantazii, než právě od toho, že si to nedořečené domyslíme sami. (06.10.2011)

Nápad rozpohybovat staré hračky a jiné předměty na půdě je vynikající. Často jsem se bavil jen tím, že "tenhle vysavač měl děda taky", "jo a merkur, to byla věc!":) Vše se ani nedá na jedno zhlédnutí zachytit. Animace se mi moc líbíla. Ale příběh mne moc nevzal a postavy taky ne. Zajímal by mne názor asi šestileté holky, která seděla v kině kousek ode mne se svým tátou. Možná, že ona by jednotlivé složky filmu hodnotila přesně opačně:) (13.03.2009)