The Poughkeepsie Tapes

Jeden z těch pseudo-dokumentů, kterým máte tendence věřit. A já uvěřil. Alespoň na načas. Možná proto, že v tomto případě nejsou ani tak důležité "autentické" záběry z mučení, kterých je poskrovnu a jsou rozmazané, ale jedná se spíše o sledování samotného vyšetřování s komentářem řady "odborníků". Nebo možná i odborníků. Bůh ví. Prostě mě Dowdie nalomil a já ještě úplně nesrostl. 80% (09.02.2013)

Snímek má dobrou atmosféru ve smyslu vyvolání deprese. Předpokládám, že o to primárně šlo a to se také povedlo. Ale je to prostě ukázka toho, že dobrý nápad může být omezený tím, že se tvůrci bojí jej dotáhnout do konce. Ano, jsou zde nepříjemné scény, ale tohle prostě mohlo být horší. Závěr je zajímavý a ukazuje sílu/slabost lidské psychiky, což se povedlo zachytit velmi dobře a nepříjemně. (03.07.2015)

Přestože se mě to zpočátku kdovíjak nepozdávalo, musím přiznat že atmosféru beznaděje film dokázal prodat naprosto přesvědčivě, podobně jako kdysi Blair Witch Project. Skutečně bych neměl problém postavy označit za skutečné. Ze scény kdy si žena nasedne do policejního auta a kamera sleduje její přicházející postupnou beznaděj, která se mění v hrůzu, když zjistím ke komu že si to přisedla, mě bude mrazit pěkně dlouho. 70% (16.07.2018)

Místy hodně depresivní a syrová sonda do počínání masového vraha, který si vše, včetně chytání, mučení a vraždění svých obětí natáčí na videokameru. A co dokáže udělat se svou obětí, kterou má 8 let zavřenou ve sklepě. Hodně mrazivý zážitek. Film je vyprávěn dokumentaristickým stylem, kde mluví policisté, patologové, vyšetřovatelé, policejní doktoři na fakultě, nebo příbuzní a známí vrahových obětí. Policisté našly 17 pásek, další se již nepodařilo najít...některé příběhy jsou založeny na skutečných podkladech a je hodně znepokojující, že takoví šílenci mohou vůbec existovat, aniž by byli dopadeni. Hnus. (17.06.2012)

Poměrně zajímavě pojatý serial killer film. Nejedná se o klasický, sehraný příběh fiktivního či skutečného vraha (ač částečně se ze skutečnosti čerpalo), nýbrž o snímek složený z interview s lidmi zúčastněnými v letitém vyšetřovacím procesu a hlavně, útržků z bezpočtu videopásek nalezených u samotného vraha doma. To vše koncipováno do jakoby skutečného dokumentu o opravdovém případu. Sám vrah, 'duševně chorý Ed', začíná únosem a znásilněním malé osmileté holčičky a pak už jen vychytrale zabíjí, zabíjí, zabíjí na mnoho různých způsobů, mnoho různých místech, tak aby své dopadení co nejvíce zkomplikoval. Takže toto samotné dokumentární pojetí beru za plus. Škoda, že zhruba dvěma třetinám filmu chybí spád - dojde na kvalitní momenty, ale i chvíle nudy. Třetina poslední konečně nabere na obrátkách (zvlášť vygumování a pobláznění oběti k obrazu svému), ale ani ona nezabránila tomu, že to pro mě nakonec jako celek vyšlo malinko bezpohlavně. Jako diváka 'snuff' série AUGUST UNDERGROUND a unikátního MURDER-SET-PIECES to na mě až tak nezapůsobilo, totiž jak amatérských kamer, tak různých brutalit a prasáren (pravda, které tady prim nehrají) spojených s vraždící lidskou zrůdou, tak samotných profilů těchto lidí už jsem si užil dost. POUGHKEEPSIE TAPES mě tedy nezaujalo tolik, kolik si myslím, že nebýt toho všeho zaujmout mohlo. Ale přeci jen se mi líbilo a jen tak mi z mozku nevyšumí. A jestliže si z toho máme neco odnést, jedná se podle mě o uvědomění si 1) jak ošemetný může být lov na sériového vraha, 2) jak lehké může být pro určité lidi zabíjet, 3) kolik takových lidí zůstane nedopadeno. (P.S. pozor, malý bonus po závěrečných titulcích) (08.07.2009)