Trapped Ashes

Hodně slabý celkový dojem zvedl až hodně neočekávaný konec. Ale popořadě. První povídka je absolutní blbost. To ani nejde vyjádřit slovy, jak perverzní kravina to byla. Druhá povídka byla dobrá, takový průměrný kraťas, nezklamal ani neurazil. Třetí příběh.. moment, příběh? Třetí "něco" stojí za nic.. čtvrtá a poslední povídka.. no.. vlastně to bylo o ničem a divák od začátku očekával, o co že tam jako půjde - konec nicméně uspokojivý není. Vcelku mě tedy oslovila jen druhá povídka a ta kaše kolem.. no, radši nemluvit. Herecké výkony nula nic, nahota samoúčelná, ale ženy vybrali hezké. Abych to shrnul, dvě hodiny byly moc, ten čas se dal zužitkovat lepším snímkem, ale vyloženě toho času nelituji. Pokud k tomu budete od začátku přistupovat jako k céčkové snaze o horor, vyloženě zklamaní nebudete. (11.10.2014)

Hodně slabá a především nudná. V tomhle případě se ani nedá mluvit o nevyvážené antologii, Trapped Ashes je totiž slabá celkově. A nic na tom nemění ani jména tvůrců, kteří za jednotlivými povídkami stojí. Přitom minimálně Cunningham s Dantem mohli být zárukou kvality. Pokud bych ale musel vybrat tu nejlepší z nich, byla by to asi hned ta první od Russella, která má zajímavý námět o krvežíznivých, umělých kozách. Jo a v miniroličce se tu mihne i kultovní béčkař Dick Miller. (31.10.2012)

6 lidí jde na prohlídku filmového studia. Zaujme je tam dům jakéhosi slavného tvůrci tak se do něj jdou podívat a pak z něj nemůžou ven. Aby se z něho dostali vypráví si strašidelné příběhy co zažily. 1 příběh je o ženské co chce mít větší prsa, ale nechce silikony, ale prsa z mrtvých těl. Doktor jí, ale zamlčí, že se ty prsa živí lidskou krví. Totální blbost, která je, ale koukatelná bohužel jí kazí konec se záběrem na jakési chlápky zmalované jak ženské s ženskýma prsama. 40 procent 2 příběh je o ženské co se seznámí v Japonsku s jakýmsi chlápkem,který se pak zabije a vezme ji kdesi do podsvětí. Její manžel ji z tama pak chce zachránit. Totální blbost,která mě vůbec nebavila 0 procent 3 příběh je o 2 režisérech, kteří se seznámí s jednou ženou, která je upírka. Tohle mě vůbec nebavilo a zachraňuje to jen konec s těmi dobovými záběry 10 procent 4 příběh žena čeká dítě zároveň s tasemnicí. Jelikož o to dítě nechce přijít krmí jak tu tasemnici tak to dítě. Ze všech příběhů nejlepší, ale též žádné terno 50 procent Resume těžce průměrná záležitost, která kdyby vznikla v 80 letech tak by byla in bohužel od roku 2006 čekám něco lepšího tudíž odpad navíc mě štvala postava toho dědka (08.12.2017)

Starí páni Cunningham, Dante, Hellman (pred Trapped Ashes nič nerežíroval 17 rokov) a Russell (ten točil už v 50. rokoch) si počas nedeľňajšej partičky bridžu dopriali šálku povzbudzujúceho geriatrického čaju a dostali zaujímavý nápad, že by mohli spojiť svoje striebristé režisérske hlavičky a spoločne natočiť poviedkový horor. Je jasné, že títo veteráni sa na moderné žánrové trendy už moc nechytajú, určitý kvalitatívny štandard si však stále držia. Príjemne ma prekvapil 80. ročný Ken Russell, ktorý vo svojej epizóde "Dievča so zlatými prsiami" ukázal, že správna uletenosť mu nie je cudzia a podobne u mňa zabodoval aj v slávnom režisérskom ansámbli do ústrania odsunutý špecialista na vizuálne efekty John Gaeta, ktorý tu dostal priestor na natočenie príbehu "Moje dvojča, pásomnica", aj napriek istej hrubej chybe v scenári patriaceho k tomu lepšiemu, čo Trapped Ashes ponúka. Sklamaním bol pre mňa naopak ostrieľaný harcovník Cunningham, ktorého "Jibaku" vnímam ako najslabšiu epizódu a to, že sa v záverečnej sekvencii, rozhodol nahradiť nákladné špeciálne efekty, ktoré si dej vyžadoval anime animáciou mi príšlo ako alibistické riešenie, nedôstojné filmára, ktorý má na konte také hororové tituly ako Cunningham. (10.01.2011)

Rozprávanie príbehov ako naplnenie času. Mnohí ľudia si často myslia, že skutočné či nereálne bájky slúžia len vyplneniu nudy a hádam aj majú pravdu. No sú iní, čo sa domnievajú, že rozprávanie príbehov je naplnením života. Náhradou pred často nudnou a fádnou skutočnosťou monotónneho žitia v zajatí práce, vzťahov, rodiny a známych. A tak aj tu - znudené páriky, či vlci samotári dostali V.I.P. pozvánky na prehliadku filmových štúdií. K takejto vstupenke patrí aj bonus - návšteva ateliérového domu hrôzy z hororu. Vojsť doň je ľahké, no trávenie času v ňom si vyžaduje rozprávanie osobných strašidelných príbehov. 1. O herečke, ktorá si nechala zväčšiť prsia- podarený dizajn aj sarkastický humor - Ken Russell si stále drží formu -80%, 2. O žene, ktorú zviedol duch japonského mnícha - umne zmixovaný kaidan (starojaponský duchársky príbeh) so súčasnými reáliami, skvelý vizuál v podobe tajomných obrazov prítomných takmer stále v pozadí, do deja organicky včlenené animované prvky, tématizácia nekrofílie v plnej nahote mŕtvolného slizu do ktorého sa náruživo zabárajú prsty súložníka. 100% 3. O milostnom trojuholníku - nastolené tempo filmu sa zvoľňuje aby poskytlo miesto inšpiratívnym úvahám o tvorbe, priateľstve, zrade i takzvanej zrade, ktorá ňou nebola. A o starých filmoch, potvrdzujúcich dnešné pravdy. V poviedke sa spomína Česko-Slovensko aj Praha. 90% 4. O pásomnici počas tehotenstva - toto bol veľký úlet. Až taký, že dokázal znehodnotiť doterajšie hodnotenie - 20%. Ale samotné vypointovanie príbehu zase stojí za to a len potvrdilo, že toto bol premýšľavý horor, žiadna lacná filmárina zaslúžilých režisérov. 80% bez zaváhania! (31.08.2015)