Metropie

Film je věnován památce asistenta režiséra Markusovi Lindeenovi, který tragicky zahynul roku 2008 ve věku 37 let. Evropa 2024 a propojení všech podzemních drah celé Evropy, které se nazývá prostě Metro. CITÁT - Rogere ? Myšlenky nezastavíš......... Roger je tak trochu jiný. Místo Metra používá kolo, jenže je jediný a tak nějak nezapadá do všeobecných tabulek. My se s ním setkáváme v době, kdy mu někdo kolo rozbije a on musí jet Metrem. A zrovna v té době mu někdo začne mluvit v hlavě. CITÁT - S jakým magorem to mluvím ?.......... Moc jsem tomu nepřišel na chuť. Příběh dobrej, ale chování hlavního hrdiny bylo v některých fázích podivné až nelogické. Grafika taky pokulhává a možná to chtělo méně tmy. Myšlenka, že televize nejen vysílá, ale i přijímá signál sledovaného objektu je mrazivá. Ponuré, ale mě to nějak neoslovilo. (06.06.2012)

Dost dobrá schíza s výborně zpracovanou atmosférou tak trochu postapokalyptického světa v němž žije - nikoli společnost - ale množina od sebe izolovaných individuí a ve kterém nikdo nemůže věřit nikomu. Výsledný dojem z příběhu, jímž minimálně u mě byla pořádná zmatenost z motivací, cílů a vztahů postav, není omylem a skvěle vyjadřuje myšlenku toho, že ani s odstupem není jasné, kdo byl vámi, kdo proti vám a kdo vás jen využíval a že jediný, jehož úmysly znáte a můžete mu věřit, jste vy sám, případně hrstka vašich nejbližších. (24.05.2010)

Dost zajímavě stylizovaný snímek, který jako už několik stovek před ním ukazuje budoucnost ve velice témné podobě. Jedná se o snímek, který je dle mého názoru z velkém části inspirován Orwellovým 1984 (viz šmírování přes televizní obrazovku). Ono by to možná na to větší jak průměrné hodnocení bylo, ale je tu zkrátka až moc hluchých míst, u kterých jsem téměř zavíral oči. Navíc ani tak animace nemusí sednou každému, i když já jsem k ní nakonec docela přišel na chuť, dost pravděpodobně díky velice dobrým hlasům postav. Jedním velkým pozitivem byl pohled na monitor ihned poté, co jsem film zhlédl a to z důvodu, abych jej mohl ohodnotit. Vše se mi zdálo alespoň trojnásobně barevnější, než jak to normálně vnímám. (18.03.2011)

Je to škoda, že to není na více jak 3, páč zákl. idea je zajímavá, ale to by zde nesměl býti takový nic+moc scénář, kterýžto dle mého až moc spoléhá na ten vizuál, který mi příjde jako mix anim. Zemana a animačních piškuntáliích na jutub. Jako hraná distopie by to možná bylo lepší. Hl. postava vypadá jako z těch hrůzných fotek z koncentračních táborů (záměr?) a jeho partnerka Anna zase jako zajímavý mix Lucky Bílé a černošky.;-) Nejlépe dopadla Nina. Tak se tvůrcům opravdu povedla. Angličtina nebyla špatná (Udo Kier to jistí) ale mám pocit, že v norštině/dánštině/šwédštině by to bylo o něco démoničtější. Nevím sice přesně, co mají autoři proti šampónům ovládajích lidi, ale docela časté prvky alá Hello Kitty, tomu daly aspoň nějaký ujetý šmrnc. A taky jsem si všiml na poličce v Rogerově bytě, Pikachu.:) A to jak 90% děje tone ve slušné temnotě, mi připoměla Lynche. Nejzajímavější je nakonec na tomto projektu hudba, která mi v 1.pol. zněla jako Max Richter z Le Congress či Waltz with Bashir. A mám silný dojem, že nakonec nejzajímavějším prvkem na celém filmu jest závěrečný song. Ten byl totiž pohříchu atmosphéričtější, než celý film dohromady. Na 1 kouknutí, ok. Ale mělo to dle mého, na víc. (30.08.2022)

Šedá, studená, pomalá - krátce řečeno typicky severská animovaná historie v konečném důsledku o tom, že posloucháme hlasy ve své hlavě, kterými je Sebevědomí a Mindrák, k nimž se během života přidávají hlasy venkovního světa, ať již se jedná o propagandu, autority, volání přírody nebo rádio FM. Chce to účinný filtr a sebepoznání. Nezaujalo. Zato mne zaujalo to, že efekt Kulešova funguje nejen mezi záběry, ale i mezi pořady. Soudím to z toho, že jsem po předchozím dokumentu "Tajemství sexappealu" viděla v Metropii samá sexuální nastavení, potřeby a strategie, nikoliv politicko-antiutopický pamflet na totalismus kapitálu. ___ P.S. Podstata Kulešovova efektu spočívá v tom, že tentýž záběr herce je vždy kombinován s nějak významově jiným snímkem. To umožňuje pozorovat různé účinky na diváky: první účinek je ten, že člověk již podvědomě zařazuje sérii záběrů do jednoho logického celku; druhý spočívá v tom, že člověk má podvědomou tendenci očekávat od člověka na plátně tutéž psychologickou reakci, jakou má sám. Tak pokusné obecenstvo uvedlo, že výraz obličeje herce se vždy měnil v závislosti na emotivním náboji, který vyzařoval ze snímku, s kterým byl snímek herce kombinován, ačkoliv se snímek obličeje herce neměnil. Jednodušeji řečeno stejný záběr hercovy tváře vypadá jinak ve spojení se záběrem talíře polévky či záběrem dětského hrobu. (06.02.2012)