V zajatí osudu

Hrozivě nevyrovnaný snímek - Whitaker jako vždy nezklamal, ale nechápu, proč lezl do filmu, ve kterém se budou pitvořit Brendan Fraser a S.M.Gellar. Rejža má očividně nakoukaný Fight Club a filmy Jarmusche a Ritchieho, snaha by byla, ale ... Některé scénky jsou velmi zdařile provedené, jiné schématicky a amatérsky. Líbilo se mi provázání příběhů na konci (tedy kromě Gellnarky snažící se o šťastný výraz), historky měly světlá místa, vše ostatní byl zmatek, nuda, nelogičnost a záseky. Hudba tam byla sice cool, líbila se mi, ale její střih a využití hrubě rušilo vizuální stránku. Tohle se nedalo zachránit, mohlo to ale dopadnout taky mnohem hůř. Pro odpočinkové shlédnutí je to ok. (18.03.2008)

Po dlouhý době zase vidím film, který dokáže zaujmout jednotlivými příběhy, který se na konci vesměs dokonale protnou a vznikne z toho jedna velká náhoda. To, co dýchám to v sobě má a vyzní to naprosto neuvěřitelně, každopádně takovýdle filmy o šílenosti a neuvěřitelnosti přesně jsou a nejhorší na tom všem je, že to je klidně všecko možné. Naprosto úžasný debut, kde je naplno využito úplně všecko. Například herci, takových hereckých hvězd v jednom filmu jen tak neuvidíte. O to drsnější je, když si každou roli zvlášť perfektně zapamatujete. Ten film jim prostě sednul naprosto perfektně a nejvíc překvapil Brendan Fraser. Další věc je atmosféra nebo i hudba, která onu atmosféru perfektně vystihla. Horší už to bylo se samotným protnutím a faktem, že ne každý měl stejně drsně navazující příběh jako ten předchozíí. Přesto jsem ale nestihl zírat nad tím, co občas člověk v hlavě vymyslí. Zkurvenej pátek, 21 gramů, Crash....teď i To, co dýchám. Uvidíme, co příjde příště. (28.11.2010)

Režisérský debut Jieho Leea podle japonského přísloví s naprostým respektem. Do svého nenápadného filmu povolal spustu solidních herců a zmákl to na jedničku. Je pravda, že filmů s podobným námětem (propletení osudů lidí) je už celá řádka, a i přesto, že se často opakují v určitých sekvencím, tak mám tyhle film opravdu rád pro svoji zajímavost a právě tu propletenost. Tenhle je určitě povedený! Možná hlavně obsazením herců. Brendan Fraser v roli drsného vymahače je suprový a po tom, co ho znám z komedií je to velice příjemná změna. S. M. Gellar jsem od Buffy viděl snad v prvním filmu (kromě VNZ) a taky palec nahoru za její výkon, navíc jí to pořád nehorázně sekne :) Další herce jako Whitaker nemusím zmiňovat:) Pro mě výborná celkem citová záležitost.. (30.05.2010)

Jieho Lee je asi šaman, čaroděj nebo něco podobného. Neumím si vysvětlit jak mohl přijít debutant k takovým hercům…Forest Whitaker (motýlek) dostal bohužel nejméně prostoru, ale hrál nejlíp. S.M.Gellar hrála popovou tvářičku obstojně, ale ze začátku mě její příběh vůbec nebral. Všechno se to pěkně zamotává a rychle ubíhá, další dva příběhy jsou kvalitativně docela vzdálené, ten s Fraserem mě zaujal daleko víc než s Baconem…pár hluchých míst, jinak povedený film s dokonalou hudbou…7/10* (01.04.2008)

Slovy klasika: "Všechno už tady jednou bylo." Snímek "To, co dýchám" nepřináší v zásadě nic objevného ani převratného, filmů s propletencem několika zdánlivě nesouvisejících lidských osudů už bylo natočeno povícero. Ale tak, jako to vesměs fungovalo v jiných filmech, funguje to na diváka (až na výjimky) i tady. Scénář a tudíž ani děj není nikterak překombinovaný, herci odvádějí výborné výkony (opět mě potěšil Brendan Fraser), povedená je taky hudební složka, stopáž jen lehce přesahuje 90 minut - tady se vážně nedá skoro nic vytknout. A Sarah Michelle Gellar je obvykle hezká ve všech filmech, kde hraje, ale tady je přímo okouzlující a když ji člověk vidí na střeše ve vlajícím prostěradle proti potemnělé obloze, je to až kýčovitě krásný výjev. Fakt jsem si tenhle film užil. Je to tak na 4 a půl hvězdičky. (24.05.2013)