Lietajúci Škót

Můj souboj s pedály nikdy neskončil rychlostním trháním asfaltu, ale přesto jsem schopen obdivně vzdychnout, že Graeme Obree je jedinečný borec. Patřím mezi pamětníky jeho výkonů i výsledků, takže na dráze jsem si užil pouze jedno překvapení předcházející jeho prvnímu rekordu - dvě hodinovky v jeden den. Mimořádně mne však zaujala vytrvalost cyklistické federace ve vymýšlení nesmyslů v boji s nechtěným rekordmanem. Vždy, když se setkám s pány v oblecích, kteří ve jménu "krásy sportu" likvidují makající sportovce, tak mám chuť vhodit na jejich sekretariát třaskavinu pro projasnění atmosféry. Takže sport velmi dobrý, úředníci skvělí, ale Obreeho psychické problémy zabraly víc filmového materiálu, než mi vyhovovalo. (16.06.2012)

Ač založený na skutečných událost, po scénaristické stránce poněkud mělký příběh cyklistického šampióna Graema Obreeho, který se k cyklistice dostal především tím, že se řídil heslem - kdo uteče (ujede) vyhraje. To když zdrhal před svými šikanujícími spolužáky. Tedy alespoň podle onoho nepovedeného scénáře. Jonny Lee Miller ovšem svého poněkud výstředního hrdinu zahrál velmi dobře. (07.12.2008)

Vzhledem k tomu, že dráhová cyklistika mně nic neříká, ale vezu se na cyklovlně fanouška, který televizně absolvoval pokoronavirovou Tour de France, rozčílil se u výroku a potrestání Peťky Sagana, radoval se z vítězství Alaphilippa, srdcaře a bojovníka, jede v Giru a tomu Saganovi fandí a křičí, těší se na Vueltu, ale pak mu zmehne před profi trenažérem a proklíná úspěšné české kluky, co v Americe hodili na trh svůj patent Rouvy, ba i výrobce jiné, tak jako poctu všem šlapajícím bláznům jsem dala tenhle snímek, snímek o tvrdohlavosti, touze, ale také o temných chmurách v hlavě, které, když jim to dovolíte, postupně zabíjí vaše JÁ, a pak i definitivně tělo. Co dodat, před bojem tohoto skotského šampióna se lze jen sklonit. Musela jsem uznat, že cyklisté mají společný určitý druh povahy, protože jsem u scény řezání sedla pilkou přesně viděla přítele, který by navrch to kolo rozmlátil a rám by napařil panu mezinárodnímu předsedovi kolem krku. A protože je film britský, je úplně jedno, jestli se děj odehrává v současnosti nebo 1920, kromě trochu drobností, jako občas kupodivu novější auto či dětský kočárek, to stejně nepoznáte, furt stejně ošklivo. Tu čtvrtou hvězdičku dám, pro všechny ty cvoky v sedlech. (07.10.2020)

Velmi příjemné komorní, biografické drama ze sportovního protředí. Příběh, který ukazuje, že i sportovci v tzv. "malých sportech", komerčně nezajímavých si zaslouží naše uznání i přesto, že neplní přední strany bulvárních plátků a nevydělávají miliony měsíčně. Snímek, který ukazuje skutečnou cestu Graema Obreeho na vrhol ve "svém" sportu, dvojnásobnému titulu mistra světa a že ta cesta byla trnitá. Příběh, který se tentokrát netýká vzájemné rivality dvou sportovců(byl jsem mile překvapen vzájemnou úctou soupeřů k sobě samým), nýbrž hazením klacků pod nohy sportovcům od Mezinárodní cyklistické federace(zákazy, náhlé změny pravidel, diskvalifikace). Prostě nádherný malý snímek pojednávající o sportovci, který nejen, že překonal spoustu rekordů, ale i sám sebe(psychickou poruchu) a to pouze díky své vůli a pár svým nejbližším. Zručně natočené, solidně zahrané, především bych za sebe vyzdvihl výkon mé oblíbenkyně Laury Fraser(proč mám v poslední době pocit, že evropské herečky svým přirozeným pojetím své zámořské kolegyně válcují) v roli oddané Obreeho manželky. A navíc po Statečném srdci, druhý snímek ze kterého sálá skotský patriotizmus "Pokud mě chcete vidět šíleného, tak mě ještě jednou nazvěte Angličanem":).. 75% (18.06.2009)

Grahama Obreeho si velmi dobře pamatuji z jeho závodní kariéry, kdy působil jako exot. Člověk jenž si vyrobí kolo z pračky a pak na něm překoná rekord v hodinovce v absolutně necyklistické poloze , člověk jemuž světová cyklistická asociace házela klacky pod kola a do loukotí, a člověk který nastoupí k silniční časovce na mistrovství světa s jedním převodem (to už ve filmu nebylo obsaženo), takový člověk si rozhodně zaslouží film o sobě. Jsem rád že byl natočen a že Graham Obreee nezůstal zapomenut. I tato doba má své hrdiny a nemusí to být přeplácení fotbaloví kašpárci. (16.02.2009)