Razdruzene drzave Amerike

Po předchozích dokumentech Laibach: Pobeda pod suncem a Prerokbe Ognja představují Rozdělené státy americké nepochybně krok zpátky. Od dokumentů, které mapují původ kapely, její ideologické zázemí, vysvětlují její metodu, zasazují ji do kontextu NSK, politiky, rockové hudby a umění obecně se dostáváme kamsi k nudnému mainstreamu, produktu, který je pro všechny hudební skupiny vlastně stejný a obměňuje se pouze skupina sama. +++++ Domnívám se, že dokumenty o turné všelikých rockerů směřují k dno-ultimátnímu tvaru, v němž zpovídaní fanoušci adorují svoje miláčky. Awesome! Tremendous! I love it! Superb! Great! I was astonished! It was overwhelming! Yeah! Pro lepší přiblížení, oč šlo, se příslušná interview prostříhají záběry z koncertů, namaluje se mapička s navštívenými městy, přidají se rozhovory s novináři a hotovo. Rozdělené státy americké se tomuhle továrnímu výrobku, jemu bych dal maximálně jednu hvězdu, ač jde o kapelu mně z nejmilejších, nebezpečně blíží. Naštěstí jen blíží. +++++ Určitou výhodou skupiny Laibach pro tento dokument spatřuji v jejich nejednoznačných, přičemž na první pohled zcela vážně míněných politických provolání a manifestů. Rozhovory fanoušků se tak stáčí směrem, který u ostatních kapel často nepřipadá v úvahu a nejednoznačná čitelnost Laibachu činí odpovědi často velmi nečekané. Překvapilo mě, že poměrně velké množství lidí bylo schopno relativně inteligentní reflexe jejich tvorby. Je snad publikum této kapely nadprůměrně inteligentní nebo je to práce editora? +++++ Směřování fanoušků k politice určuje i samotný název turné Divided States of America, který naráží na polarizaci společnosti Spojených států, již přinesly prezidentské volby v roce 2004 a jejich výsledky. Laibach i fanoušci mají potřebu se k této situaci vyjadřovat - fanoušci angažovaně, Laibach s ironií plnou zjevných siláckých gest i slov. Škoda, že tentokrát Laibach příliš jednoznačně komentoval. V Prerokbe ognja Slavoj Žižek říká, že Laibach je velkým otazníkem na pódiu, který my a ne oni musíme zodpovědět. Vždyť sami ve W.A.T. zpívají: "We have no answers to your questions." Tentokrát se ale dostali blíže k poloze vykřičníku a snad dali i nějaké odpovědi. To nechci. +++++ Poslední doplněk dokumentu, jejich komentáře prezentované pomocí mezititulků i projev (z koncertu) Petera Mlakara z Ústavu čisté a aplikované filozofie konečně prezentují ten Laibach, který mám rád. Laibach z Reject or Breed, který: "...is wrapped in mystery and will make Universe bleed..." Laibach tvrdící: "Hudba je součástí ekonomiky a tudíž ovládá a manipuluje masy." "Obdivujeme každého diktátora; jsou jako děti nevinní ve své čistotě i zlí, impozantně nezodpovědní, vytvářejí své utopické světy a nakonec je ničí, aniž by byli schopni se starat a zajímat o následky." A Mlakar? Taky pěkný provokatér: "...čím vyšší budovy, tím nižší morálka... za vírou v Boha číhá zlo. Spousta zla a hříchů proti lidstvu... Touha po moci, lakota a arogance zabíjí váš národ... Američané obecně nejsou příliš inteligentní, pročež vám můžeme částečně odpustit a přehlédnout některé vaše hříchy... E unum pluribus." +++++ Bohužel, tihle američané ze států demokratů tomu tleskají. Kdyby Laibach zajeli víc na jih, do biblického pásu, snad by Mlakarova slova: "Váš prezident je opak Krista a jeho vítěství stojí na morálních hodnotách. Křesťanských morálních hodnotách." padla na "úrodnější" půdu. Škoda. Dokument o Takovém turné bych viděl mnohem raději. Slabé ***. (20.08.2011) (menej) (viac)