Réžia:
Christina RosendahlScenár:
Mette HeenoKamera:
Sebastian WinterøHrajú:
Sebastian Jessen, Lars Brygmann, Cyron Melville, Nikolaj Coster-Waldau, Molly Blixt Egelind, Charlotte Sieling, Mads Knarreborg, Julie Christiansen (viac)Videá (1)
Recenzie (7)
Tenhle film se povedl, a i když pojednává o 15-tiletých holkách, rozhodně bych ho nezařazovala mezi teenagerské komedie. Ne, že by to bylo přehnaně oduševnělé, ale jistou hloubku to má. Například uvědomění Sofie, kam vlastně patří. ()
Zábavná oddychovka, o třech patnáctkách, které se rozhodnou splnit několik úkolů vedoucích k "dospělosti", která sice extra nenadchne, ale přesto slušně pobaví a sem tam donutí i k zamyšlení. Některé části neměly chybu a zbytek nenudil, tudíž slušný nadprůměr na poli evropských filmů o náctiletých. ()
Triple dare je film, který vypadá hloupěji, než ve skutečnosti je. Příběh je jednoduchý, trojice kamarádek je už unavena tím, jak se k nim všichni chovají jako k malým dětem, a tak se rozhodnou podstoupit několik úkolů, které by pro ně osobně měly znamenat dospělost - přestože je to všechno jenom taková relativně neškodná rebélie. A stejně jako hlavni hdinky rebeluji, rebeluje režisérka na stylu filmu - filmové políčko, které jako kdyby vyhoří, hrátky s filtry a časté zpomalené záběry, jež mají být cool. Neppírám, že je to hrozně manýristické a do jisté míry i pozérské, ale ten film je tak rozkošně sebeironický, že ho nelze brát vážně a postava filmového geeka, který ma na dveřích italský plakát k Hodnému, zlému a ošklivému a který vlastní 6000 DVDčkej je neuvěřitelně zábavná (škoda filmařské nedůslednosti, kdy si tvůrci pletou Beyond se Zombi 2). Problém je, když se z figurek, definovaných prostředictvim letmo nahozených rysů, dělají trojrozměrné postavy, které mají dosáhnout poznaní a prozření a začíná se ve filmu až nebezpečně psyhologizovat (naštěstí pouze v posledních cca. 15 minutách). Na druhou stranu slyšet vážně míněné věty "promiň za tu kuřbu" má taky své kouzlo. :-) ()
Mně to tedy přišlo spíš poučné pro rodiče. Aby si uvědomili, že 15-tileté slečny už nebývají žádná neviňátka a že když holky zůstanou doma, neznamená to, že si právě nezadělávají na slušný malér. Věkem patřím spíš k těm rodičům. A moje máma byla schopná kupovat neteři ještě, když jí bylo 14, Méďu Pusíka. :-) ()
Všechny připomínky, které se mi v posledních týdnech honily v hlavě, lehce smetla srbská turbofolková jízda "Klip", takže vlastně uhlazený film. Jediné platí nadále: že Nikolaj je za sto. ()
Galéria (16)
Fotka © Nordisk Film
Reklama