Max Payne

Velmi pěkná atmosféra, noir kořeny z toho jdou poznat a práce s vizuálem (filtry a sníh) není určitě odbytá. Ale postrádá to dobrý scénář, a trošku charismatičtějšího hlavního hrdinu, Wahlberg sice nebyl nejhorší volbou, ale oproti hernímu Paynovi postrádá to charisma a at se snaží sebevíc, opravdový badass není ani náhodou. Dále pak mohl film určitě lépe pracovat s ve hře hojnými monology (myšlenkovými pochody), které by dodaly té temné atmosféře prohnilého Noir Yorku opravdové grády, takhle to zůstalo na půl cestě. Zase na druhou stranu musím ocenit, že je cítit snaha se aspon nějak podobat první hře, příběh ji volně adaptuje a lze zde najít kupu odkazů a jmen - ale jména jsou tak opravdu všechno, chování, charakteristiky a důležitost postav úplně někde jinde. Co se týče slavného bullet-time - nevyužitý tak, jak měl být, scéna v Ragnaroku parádní, ale to je tak asi vše. No a finále zklamalo, když se tam objevila ta ženská, čekal jsem ho více gamelike.. Takže ve finále průměr a jeden z těch filmů, který v trailerech slibuje něco mnohem víc, než opravdu je (zásluhou Mansona??) (27.05.2012)

I v rámci podceňovaného žánru smutná prohra, zarámovaná slaboduchým scénářem, mizernými hereckými výkony a totálně zoufalým Johnem Moorem. Ten kluk už neumí ani napodobovat a seká jednu rádoby efektní scénu vedle druhé, aniž by mu záběry navazovaly. Tyhle obrázkové orgie jsem naposledy zažil u Tělo na tělo a můj žaludek se z toho vzpamatovával celé týdny. A to ještě není všechno. Správně filmový děj hry je překopán od základů, útrpně dlouho budované postavy jsou bezúčelně zahazovány a celé je to hrozná, hrozná amatéřina, jejíž autor rezignoval nejen na vyprávěcí strukturu, ale i na jakoukoliv vnitřní logiku a nepsané zákony akčních filmů. Max Payne možná vypadá líp než většina posledních seagalovek, ale jinak jim nezůstává nic dlužen. A to je dost velký průšvih na to, aby se ušklíbnul laik i znalec herní předlohy. (17.10.2008)

Zklamání. Max Payne sice poctivě dostál trailerovým příslibům a po vizuální stránce nemá takřka konkurenci. Taktéž herci odvádí velmi slušný nadstandard. Absolutně ale nestíhá po dějové stránce a / nebo nedostatek akce a nohy mu definitivně podráží prapodivné motivace postav a zvláštní (a nelogické) zvraty a zkratky. Stačilo by přitom tak málo - nespoléhat na mix Constantinea, Glimmer Mana, Sedmi a Vražd podle Jidáše a přijít s něčím vlastním. Takhle se bohužel Max Payne zařadil po bok Zlatého kompasu nebo Sejmi eso - filmy, které nikdy neměly překročit délku dvou minut. P.S. Miluju Olgu Kurylenko. Je to v pořádku?? (31.10.2008)

Zřejmě největší zklamání roku. Payne je dokonale nezvládnutá adaptace hry. Moore se tak vyrýsoval přesně podle mých předpokladů. Akce je nádherná. Syrová, úderná, dynamická a mohutná. Atmosféra není špatná, ač ten sníh není zrovna podle mých představ, ovšem co se absolutně nepovedlo je to co vlastně film chce říci. Chvíli se to tváří jako krvavá noir jízda (pozitivum) a o minutu později zde máme Akta X křížené Matrixem (negativum). Moore se v tom dost plácá a koncept hry mu jaksi uniká. Nabízí se zde přímo otázka jestli hru vůbec hrál. Celý příběh je dost brutálně poupravený. Jako vášnivého fanouška gamesy mne potěšily různé drobnosti a odkazy na hru (Alex, klub Ragnarock, scéna s rodinou). Na druhou stranu jsou to bohužel pouze jen odkazy, které ve výsledné kompozici nehrají prim. Především Ragnarock zůstal trestuhodně nevyužit, stejně tak jako scény na konci filmu odehrávající se v mrakodrapu, čemuž je ve hře věnovaná v podstatě celá třetí část. Některé počítačové finesy byly naprosto zbytečné a absolutně neseděly do filmu a více než dost mi chyběl bullet time a dvě Berrety v rukou Maxe (nepřesvědčivého) Wahlberga. Účast Olgy Kurylenko jsem doteď nepochopil, takže za co to ještě solidní lehce podprůměrné hodnocení ? Za již zmiňovanou akci, kterou Moore umí ! Za to, že to mohlo dopadnout ještě mnohem hůře, za fakt, že ač Moore nevěděl s jakou látkou má tu čest, popral se s tím solidně a nastrčil do filmu alespoň pár odkazů a asi hlavně a především za Milu Kunis a její Maserati. (10.01.2009)

Z dalšího potenciálního Silent Hillu se vyklubal druhý Doom, jenž se musí od začátku do konce prát se scénářem, jehož autor se chtěl zjevně zcela vykašlat na akční stránku věci a odsoudit tak Maxe Paynea čistě do vod detektivního podprůměru. Proto nehodlám na Mooreův podíl plivat, ale naopak ho relativně chválit. Mám totiž pocit, že nebýt jeho, mohlo to dopadnout mnohem, ale mnohem hůř. Takhle má Max aspoň špetku atmosféry, už od úvodního nástupu vládne parádní stylizací a akční scény nepostrádají grády. Škoda, že jich není víc. O tom, že byl Wahlberg fajn pak nehodlám diskutovat. Jasně, dějiny se tu (opět) přepisovat nebudou, ale rozhodně teď nemám chuť vyrazit do Hollywoodu a natrhnout někomu p_del. Na to zjevně stačí sestava ortodoxních fanoušků předlohy. (Což nechápu, protože děj hry je vesměs béčko jako řemen a jeho zakomponování do plytké střílečky je omylem považováno za geniální.) 5+/10 a dal bych si akčněji laděnou dvojku. (30.10.2008)