Dealer II

Vítejte v sociálním pekle Nicolase Windinga Refna. Realistická kamera diváka vtahuje do ponurého světa dánského podsvětí vším, čím může. Kytarové rify podtrhují už tak dost tragický děj těch pár lidí, které druhý Pusher sleduje. Z toho nejvíc hlavní postavu Tonnyho (Mikkelsen), který aby namísto aby se ujal druhé šance a začal život bez průšvihů, tak se do nich noří čím dál víc. Realistický tón, který druhý Pusher nese, jde ruku v ruce s Refnovým naturalistickým filmováním, kde explicitnost nabírá na obrátkách a kde vyzývavost jde ruku v ruce s brutalitou. První Pusher byla jen temná sonda do životních tragédií lidí z okraje společnosti. Druhý Pusher je trochu rozvětvenější a zabírá z části pohled na jednu rodinu, z větší části na vztah otce a syna. Kam je člověk ochoten zajít, aby docílil svého a dokázal se zavděčit nezavděčitelnému? PS: Uživatel Cervenak to ve svém komentáři vystihl perfektně. 78% (04.10.2015)

Kdo rád sleduje debilní vymakance a loosery, bude spokojen. 1) Pokud je měřítkem filmařské kvality přesvědčivost postav a schopnost důvěryhodného vhledu do jejich nitra, pak je film vynikající dílo. Tento portrét "galerky bez...pozlátka a romantiky" (gudaulin) má ale jeden problém. Je neobyčejně nechutný. 2) A to je důvod mého nízkého hodnocení. Prostě se nechci dívat na taková paka a jejich hovadské životy. Jakoby nestačil skutečný svět, ještě to mám sledovat ve filmu. 3) Za zmínku stojí výborná hudba Petera Schneidermanna, vystupujícího pod přezdívkou Peter Peter (1960), dánského rockového zpěváka, kytaristy, skladatele a judisty. Napsal doprovod ke všem třem dílům Dealera. 3) Mimořádně výstižný koment: Marigold. (06.09.2015)

70% Mads Mikkelsen ukazuje svoje umenie mlčanlivého hrania a je skvelý. Film pôsobí reálne a omnoho hlbšie než iné filmy o teplákových gangstroch. Predsa mi však vadilo, že príbeh bol príliš lineárny. Predošlý film mal lepšie zvládnuté vnútorné napätie medzi postavami. Tu je to skôr o rodinných vzťahoch, než o konkrétnej zápletke... (18.01.2013)

Český překlad titulu je zmatečný. Refnův antihrdina je ochoten živit se ledasčím, drogový dealer ale určitě není. Spíš drobný kriminálník, zloděj aut bez fištrónu a trošky štěstí. Zbytečně impulzivní, nevyrovnaný, slabošský a bezradný, bez životní perspektivy a citového zázemí. Refnova tvorba je u diváků spojena především s titulem Drive, což je atmosférický thriller zámořského střihu se záhadným a neprůstřelným hrdinou. Tenhle kousek představuje jeho nekňubovitý evropský protipól, ale v mých očích si kupodivu stojí o něco lépe. Je tak říkajíc ze života. Tenhle obraz galerky bez jakéhokoli pozlátka a romantiky je totiž mnohem přesvědčivější. Navíc má Refn k dispozici virtuózního hereckého chameleona Madse Mikkelsena. Měl jsem možnost vidět ho v kostýmních rolích, jako elegantního kravaťáka, jako ďábelského bondovského padoucha. Teď jsem ho sledoval coby potetovaného troubu se smyslem pro výběr té nejhorší možné varianty řešení. Celkový dojem: 70 %. (01.09.2015)

Oproti jedničce jsou zde silnější sociální motivy (ať už jde o složitý vztah s otcem či o celkovou komplikovanou „osobní rehabilitaci“ po návratu z vězení) a charakter hlavní postavy není tak snadno čitelný jako v jedničce. Díky těmto odlišnostem se Refn dotýká mnohem více silného sociálního dramatu, kde mafiánské aktivity hrají až druhé housle. V popředí totiž není samotná touha po mamonu, ale spíš hluboká osobní potřeba po uznání ze strany nejbližší rodiny. (26.06.2019)