Death Note - Zápisník smrti

K Death Note jsem zpočátku přistupoval s jakýmsi despektem a očekáváním. Jelikož v žebříčcích na prvním místě vystřídal mého oblíbeného Kenshina, říkal jsem si v duchu "tak se ukaž, co v tobě je". A skutečně, už od prvních dílů se děj rozjede a nezastaví. Light najde Deník smrti, zjišťuje, co všechno se s ním dá dělat, a zároveň se musí mít na pozoru před policií a obzvláště "L". Nenapadlo by mě, že může být napínavý seriál, kde se velká část odehrává ve vnitřních monolozích hrdinů, ale tenhle myšlenkový souboj Light x L je strhující a skvěle promyšlený. Kolikrát jsem se přistihl, že zkouším uvažovat s nimi. ..Tolik k první polovině, která si snad i zaslouží ne úplně čistých 5 *. Ovšem, seriál má ještě druhou polovinu. Nevím, jestli to byl přesně díl 17, kde se to zvrtlo, jak zmiňují ostatní, ale prostě od určitého momentu se to zlomí. Z Miso Aname, zprvu roztomilé a i docela uvažující holky udělají trapně infantilní kr*vu a z Matsudy trapně infantilního v*la. Ne že by tam předtím nebyl humor (Ryuk rulez), ale zapadal do docela vážného a seriózního tématu. Ovšem pak vyloženě rušil. A taky změnili znělku, ho**da, příjemně poslouchatelnou rockovou písničku vyměnili za rádoby drsnou metalárnu. Ach. Nicméně, nicméně, stále se to ještě dalo sledovat a bylo to docela zajímavé a napínavé. Až někam k dílu +/- 26. Aniž bych chtěl moc spoilovat, nová postava mi byla veskrze nesympatická a konec bych si taky představoval jinak. Snad jen ta hudba byla skvělá pořád. ___ Procentuelně asi 90 % za první polovinu, 75% za 3./4 a slabých 60 za poslední čtvrtinu. (07.11.2007)

Stále jsem přesvědčen o tom, že manga je lepší, ale popravdě o nic méně ukecaná. A stejně tak, jelikož anime v podstatě mangu převádí přesně, zde je problém v tom, kdy odchází jedna z hlavních postav. Pak příběh dostává trhliny, ale nakonec se znovu vzedme k finále, které pravda v anime vyznívá o něco silněji. (24.10.2017)

Jeden z těch seriálů, kvůli kterým stojí zato hledat nové příběhy. Jednoduchý a přitom originální nápad se zápisníkem smrti, který má pro své používání jen tři pravidla. Právě tato jednoduchost a dokonalé vykreslení postav dostává tento seriál na špici. Musím bohužel ale přiznat, že od druhé poloviny mi přišel seriál příliš překombinovaný a zbytečně natahovaný. Přibyly další zápletky a postavy, a naopak ubylo například sarkasmu Ryuka. Light jako hlavní záporák byl naprosto dokonalý, jak má záporák být, ta jeho inteligence a chladnokrevnost byla hrůzu nahánějící a zřídkakdy se mi stává, že záporákovi přeji smrt tak jako tady. (18.10.2009)

Death Note je HRA. Hra, kterou se baví geniální student střední školy, který je ve všem nejlepší a postrádá v životě jakékoli výzvy; hra, kterou si krátí čas démoni Šinigami nemající nic na práci, ale stále znova prodlužující svou nudnou existenci zabíjením smrtelníků; a především hra režiséra s divákem. Není to život, neplatí zde pravděpodobnosti, postavy jsou pokřivené a pravidla nastavená přesně na míru příběhovým situacím. Trochu mi to vadí, ale jinak by Death Note určitě nebyl tak strhující; zkrátka jsem přijal tenhle vykonstruovaný vypravěčský styl a užíval si. Už dlouho (jestli vůbec někdy) jsem si nevybudoval na sledování seriálu takovou závislost – zhlédl jsem jej nadvakrát a když jsem opomněl stáhnout jednu epizodu a musel na ni 20 minut čekat, zakoušel jsem silné abstinenční příznaky. Zvláště úvodních cca 40 %, které jsou v podstatě sledováním šachové partie dvou geniálních mozků (jejichž "plány v plánech jiných plánů“ upomínají na Dunu), jsou excelentní. Žel seriál dvakrát poměrně výrazně změní charakter a hlavně poslední třetina už není tak působivá jako části předešlé. Co je škoda, že se příliš nezaobírá motivy a myšlenkami postav, zpravidla odkrývá jen ty směřující k utajení svých a odhalení cizích plánů. Dá se spekulovat o primárních pohnutkách, u Kiry pozoruji určité (možná falešné) znaky racionalizace, když své skutky zdůvodňuje „spravedlivým světem“... Jde pouze o náznaky, postavy jsou opět především prostředky vyprávění. Obdobné je to s reakcemi společnosti na Kirovo jednání – navenek ho odsuzují, ale ve skrytu duše obdivují... I na vyvolání zdání hloubky je to málo, přitom zápletka skýtá opravdu zajímavé možnosti – a to je mé největší zklamání; síla Death Note je prostě jinde. Je to detektivka, jež nespoléhá na šokující odhalení ani co nejnejasnější podávání informací; naopak, divák je vždy víceméně v obraze, přesto je to strhující podívaná. (A „L“ jedna z nejsympatičtějších postav, jaké jsem dosud v anime viděl.) (01.06.2008)