Táto krajina nie je pre starých

Jeden muž chtěl peníze. Druhý je chce zpátky a nebojí se jít přes hromadu mrtvol. Třetí rád káže o zemi, v které žije a která už není pro něj. Čtvrtý... Zajímavý film si Coenovci vybrali jako svojí další práci. Vybrali skvělé herce, kterým dvojice Javier Barden a Josh Brolin. Svérázný pohled do světa, který je našemu velmi vzdálený, v kterém se dá na poušti najít několik mrtvol a mnoho peněz vedle tun kokainu. Scénář je průměrný a celý film je pomalý. Trochu se to váže k ději a postavám, kterým dávají režiséři docela slušný prostor. Myšlenkově je však země prázdná a její pověst ji předchází a přeceňuje. Postavy jako je policista Tommy Leeho Jonese jsou ve filmu jen kvůli svým zpovědím do kamery a nijak film neposouvají. Avšak Barden s Brolinem drží film herecky hodně vysoko, ale nezachraňují ho. Doufal jsem, že Coenovci vynechají svůj černý humor, který se do filmu příliš nehodí a až na několik okamžiků tak naštěstí učinili.Jestli mi někdo ukáže v čem je tento film výjimečný budu rád, protože já na to nepřišel. Tenhle film není pro mladé... (10.02.2008)

Jestli někdo tvrdil, že Americký gangster postrádá zapamatování-hodné scény a stěžoval si, že s ním nevytírá chodník, tak tento film nejenže mu jeho rádoby epochální überpsycho sny nevyplní, ale není vyloučeno, že přenastaví dílu Ridleyho Scotta zrcadlo. Coenové vysmahli prvotřídní neo-formalistické zboží. Morální westernový thriller. Nostalgický ve své podstatě, moderní ve ztvárnění (cow-boys se neproháněj v sedle koní, ale v džípech). Odehrávající se z 35% v noci, kdy světlo ochabuje a povážlivě naklání rovinu děje. Myšlenky se ale neodvíjej od bratrů Coenů, které tudíž nelze obviňovat z toho, že se schovávají za Bardema a Brolina, ale od autora předlohy. Od veleúspěšné spisovatelské star Cormaca McCarthyho. Tenhle staromódní skeptik není spokojený se stavem soudobý společnosti a najevo to dává skrze šerifa T. L. Jonese. Proto se za celý film ani jednou „nepromluví". Zůstává u pouhého konstatování. Na první pohled sentimentálního, ale je v tom ta tíha. Tíha lidí, co převzali osud a hříchy svých otců, co jsou si vědomi tichého soudu, a přesto pokračují dál. (08.01.2008)

Na tomhle filmu mi nevadí lautr nic, dokonce ani to, že Coeni dali více prostoru stylu Cormaca McCarthyho než svému vlastnímu. Jejich přínosem k výtečné předloze je především precizní technické balení a tradičně skvělá volba typů. Na Bardemovy oči zla nikdy nezapomenu, Brolinův knír a výzor evokuje tvrďáky ze sedmdesátých let a Tommy Lee Jones je přesně tak vyděšený a staromilský, jak má šerif Bell být. Rozbitá struktura příběhu, chybějící nitky motivace a popření násilí jako cool rekvizity – "Tahle země není pro starý" není otázkou velké nadsázky, ale spíš mrazivě černého humoru. Je to portrét světa, který míval své ochránce dobra a své pevné zákony, ale teď už nezbylo nic. Snad jen ta mince z roku 1958. Call it! Oscar letos neminul cíl. (17.03.2008)

To bylo tenkrát, když Lleywelyn udělal největší kravinu svýho života…… PŘÍBĚH:****Pomalé. Poklidné, napínavé a přímočaré vyprávění. J.Bardem je záporák k pohledání. ¾ filmu výtečná. Konec mě ale už tak ,,nebral“./ HUMOR:**občas z perfektních dialogů vypadne něco jako vtipná věta. Tak akorát./ AKCE: ***kolik akce se muže vejít do filmu dua C+C, kde oběť prchá před masovým vrahem?/ NAPĚTÍ:****na opuštěném místě, sám vstříc svému osudu. Všude je mnoho smrti. Rozhovor zabijáka s pumpařem o šťastném čtvrťáku – fantastické! A pokaždé, když tenhle chlápek potká někoho dalšího, nemůžete si být jistí, jak to vlastně dopadne. Nebo ano? (22.05.2008)

Když si Hitchcock ve svém legendárním Psychu svého času dovolil nechat hlavní hrdinku v jedné třetině filmu zemřít a zaplnit prostor dalšími postavami, považovalo se to ve filmové branži bezmála za revoluci. Coenové jdou ještě dál a hrají si se scénářem, jdou proti všem konvencím a očekáváním žánrového fanouška. Filmový scénář má v pojetí tradičního filmového mainstreamu své zákonitosti a je vypracován bezmála k dokonalosti. Ví se, kdy má přijít na scénu první mrtvola a kolik zvratů v ději má přijít, aby se udržela divákova pozornost. Coenovci se svému divákovi vysmívají a ve chvílích, kdy má přijít gradace děje, na něj udělají dlouhý nos. Filmu chybí z pohledu žánrového fanouška jakýkoli konec. Nejen ten tzv. "volný", kdy se hrdina rozhoduje, co dělat, a nechává se na fantazii diváka, jak to dopadne. Tři čtvrtiny snímku Coenovci připravují diváka na finální souboj dvou hlavních nesmlouvavě tvrdých postav - a ten je tragikomickým způsobem zmařen. Na plátno přivádí postavy, jejichž vývoj je v přímém protikladu k očekáváním diváka (Tommy Lee Jones nebo Woody Harrelson), nechávají zbytečně umřít ty, se kterými divák cítí. V tomhle ohledu jsou originální a možná i to byl jeden z důvodů, proč se akademici rozhodli tak, jak oskarové klání dopadlo. Na druhé straně film je nesmírně poutavý svou strukturou a řadou chytrých detailů a jednotlivých scén, jenže scénář je nedotažený a některé postavy jednoduše nedůvěryhodné. Coeni se nikdy nebáli zobrazit násilí a smrt, jenže tady to trochu přepískli. Místo standardních tří mrtvol se jich tam kupí pěkná hromada a člověk má spíš pocit, že sleduje Tarantina. Jak říkal už Stalin, jeden mrtvý je tragédie, milión pak nutná statistika. Hlavním hrdinou je masový vrah, který jakoby unikl z nějakého komiksu, a opět bych ho věřil spíš Tarantinovi. Do reálného života nepatří. V tom souboji s drogovým kartelem by mimochodem neměl žádnou šanci. S plynovou bombou v ruce je příliš nápadný a dělá příliš mnoho chyb. Aby se mohl film opravdu zhodnotit, bylo by dobré znát literární předlohu Cormaka McCarthyho z roku 2005, a to se mi zatím nepovedlo. Tenhle film je silný v detailech a jednotlivých scénách, ale s jeho přijetím jako celkem mám docela problémy. Celkový dojem: 80 %. (12.03.2008)