Walk Hard: The Dewey Cox Story

Filmová blbinka, která chce jen pobavit a také pobaví. Na parodii slušná porce "kvalitní" zábavy. I přes pár hluchých míst si snímek drží stravitelnou koukatelnost a dokáži diváka solidně zaskočit zajímavým a vkusným vtipem. Útočných narážek na slavné hudebníky je tu požehnaně a sexu, drog a rock&rollu také. Experimentující bubeník, který "nerad" tahá své známé do světa drog, hudebník, jenž za vším hledá dobrý námět na píseň a duch mrtvého bratra, co dodává zpěvákovi kuráž (pokuď ovšem neúčinkuje po králi rock'n'rollu =) ...bavil jsem se (19.07.2009)

Ono hrát si s pravou mačetou neni dobrý, ostatně ve filmu pochopíte proč. Z toho důvodu jsem se svým bráchou šermoval vždycky jenom meči z umělé hmoty. Plno známejch tváří, několik vtipnejch momentů (nejvíc ale pobaví závěrečnej titulek) a hodně muziky. To jsou největší klady jinak docela nudný a průměrný komedie, která mohla bejt klidně i stokrát lepší. Nakonec to neni ani z daleka tak "Krásná jízda" jak zpívá v závěrečnym songu. (06.12.2009)

Na to, že nemám rád Johna C. Reillyho to byla docela příjemná parodie. Jasný někdy to bylo až moc a některý fórky zaváněly trapností, ale taky tady bylo plno ultimátních hlášek a scén, u kterých se prostě nedalo nesmát. Navíc taková camea Jacka Blacka nebo Jonaha Hilla byly fakt povedený. Takže vcelku příjemná a povedená komedie, která sice mohla bejt trochu kratší (viděl jsem Director´s cut), ale některý scény si opravdu užijete. (10.06.2008)

Pri životopisných filmoch sa vždy nudím, výnimkou je snáď len Forrest Gump. Walk Hard je presne tým čo od neho čakáte. Má v sebe skvelú hudbu, niektoré skladby sú remakenuté dokonale, dostatok humoru-bluesové solo Dewyho za mladých čias či drogový kútik sú nezabudnuteľné, avšak aj určitú dávku nudy, aby sa nepovedalo. Beatles skvelí, samotné parodovanie životopisu sa tvorcom podarilo zachytiť veľmi dobre, židia sa nezaprú a ukončím opäť pri nežnejšom pohlaví - scéna Odette Yustman ako spolu s Deweym fajčila MJ, je najsexy časť filmu. Odporúčam, ale pozrieť si kino verziu, director´s cut je príliš dlhý, najmä počas stredného obdobia neuveriteľného života rockera Deweyho Coxa:) (02.01.2011)

Tenhle kousek jsem viděl v Director's cutu a je opravdu tvrdý oříšek. Já se celou dobu výtečně bavil. Ale to je tím, že mám rád parodie (a tahle opravdu nemusela jít po kolena do bažin plýtké zábavy, jako jiné dnešní parodie které se tímto probrodí do kategorií B až C), viděl jsem většinu filmů z "vlny hudebních biografií" a osobnosti a období na které se zde naráží mi nejsou neznámé. Občas to bylo až moc "ujeté", ale i tak ty dvě hodinky příjemně utekly. (22.04.2008)