Edith Piaf

Teda Marion v životním výkonu, věděl jsem že je výborná herečka, ale tohle...gesta, mimika, držení těla...herecký absolutno. Věčná škoda, že se k výkonu Maron nepřipojil i způsob vyprávění, protože to časové přeskakování a utržkové scény to mě uplně ničilo, proboha proč ? Chápu že celý život Edith Piaf není možný narvat do filmové stopáže, ale tohle byla snaha ukázat všechno za každou cenu a ze silně emotivního osudu se díky tomu stal neosobní příběh. (05.05.2016)

Příliš ambiciózní pokus zachytit krátký život velké ženy. Olivier Dahan jaksi pozapomněl, že při jakékoliv stavbě je nezbytný spojovací materiál. Jeho hrad z písku, ač zkrášlen mnoha krásně opracovanými oblázky, se sesypává na jednu nevábnou hromadu, jejímž prohrabováním si nehodlám znovu špinit ruce… A celit nervy, neboť ani silný příběh, solidní výprava, nenapodobitelný zpěv a výtečné obsazení (mladá a krásná Marion Cotillard hraje předčasně zestárlou, drogami vysílenou zpěvačku úžasně!) mi nezabránili v četném otevírání tlamy (za účelem dorovnání kyslíkového deficitu) a v netrpělivém poposedávání (za účelem vědomého otlačení jiné části zadku). 70% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Nathalie, sportovec, murakamigirl , dzej dzej, bogomira (17.06.2010)

Jedna z mých nejpříšernějších návštěv kina ever - naštěstí jen co do spoluhledících. Ten důchodce, co seděl za mnou a do každé písně (a že jich tam je;)) si podupával a broukal a všechny ostatní scény jej uvrhávaly do zmatku, pročež se své drahé choti neustále hlasitě tázal "A kdo je tohleto?", "Kde to zase jsou?" etc. a korunoval to v pro mě nejkouzelnější scéně stejně okouzlujícím "A co je todle za bábu? Ahá, to je Marlén Dýtrych!" (po čemž jsem ho už s hlasitostí přiměřenou místním poměrům nelichotivě verbálně počastoval) dalece předčil všechny ty týnejdžerské hihňající se popkornžrouty a doufám, že již nebude nikým překonán. A teď konečně k filmu samotnému;) Olivier Dahan životopis neortodoxní pěnice režijně naprosto nezvládl. Chápu, že nechtěl natočit neslaný nemastný životopisný snímek, ale diváka životních osudů madame Piaf neznalého by potěšilo, kdyby u alespoň některých postav a postaviček byl rámcově obeznámen s tím, proč jsou či nejsou důležité. A jak se zdá, ani diváky z druhého pólu publika Dahanův - a to mu přiznejme k dobru - nic nepřikrášlující příspěvek k tomuto dílu neuspokojuje, neboť ti, kdo pro změnu znají životopis Edith Piaf nazpaměť, se tu zase pohoršují nad tím, proč některé zlomové okamžiky nikterak nevybočují z kursu toho rozjetého vlaku, který žene vpřed svým bravurním výkonem Marion Cotillard. Ne že bych ji podceňoval, ale že v sobě ukrývá takové herecké kvality, to by mě ani ve snu nenapadlo. Byla úžasná a pro mě, chudáčka hlupáčka znajícího onen úžasný hlas spojený se jménem Edith Piaf jen z nějakých čtyř či pěti písní, se stala obrazem této životem těžce zkoušené prokleté básnířky. Edith Piaf pro mě tedy není nijak dobrým filmem - je však o to lepší a nezapomenutelnější hereckou exhibicí. Při pomyšlení na scénu setkání s Marlene Dietrich, na panenku a pak ono úchvatné "C'est moi! C'est moi, c'est ma vie..." je mi líto, že filmu jako takovému nemůžu dát víc než 70%. Marion je totiž nejméně 110%ní. (04.01.2008)

DVD/// Obsazení 6/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// ....zatím jsem film nedokoukal, protože DVD bylo poškozené (chybělo posledních 40min). Přesto mohu říct, že film je zajímavý, nenudil mě. Avšak Edith Piaf mě sama o sobě nezaujala, je dost protivná a otravná. To stejné s hudbou, nedá se moc poslouchat. Tahle hudba je prostě pro jinou generaci... ///Celkem 61%/// (13.10.2008)

písničky lkavé a Piaf opravdu důležitá a významná osobnost,... ale proč je většina děje tak nudná? A z toho vyplývající otázka, proč stopáž filmu není kratší? Vím, že vládne takový trend, že životopisné filmy musí mít přes dvě hodiny, ale když se dostanu k někomu, jehož život byl sice důležitý, ale vyplněný jenom fetováním a pitím či nudným pobytem v nevěstinci, nemusím to tam všechno zahrnout. A ještě experimentovat se všelijakými pitomými poskoky sem a tam v čase. V tom aby se čert vyznal. Cottilard ovšem hraje všechny druhy Piaf výborně a i ostatní francouzské osazenstvo, ač mi neznámé, vypadalo slušně. Písničky, jak jsem už řekl, byly slušné jako chanson obvykle, finální Olympia skvělá, stejně jako ty zlomové okamžiky života, ale ostatní jen šedivý balast. Průměr (27.06.2011)