Réžia:
Tony McNamaraScenár:
Tony McNamaraKamera:
Ellery RyanHudba:
Cezary SkubiszewskiHrajú:
Jordan Brooking, Rose Byrne, Miranda Richardson, Garry McDonald, Claire Danes, Nicholas Hammond, Christopher Stollery, Toby Schmitz, Simone Cullinan (viac)Obsahy(1)
Mít za rodiče přerostlé, nenapravitelné hippies, to jednoho poznamená na celý život. Už to jméno, s nímž jej vypustili do světa! Nebo dívčí šatičky, v nichž malého chlapce přivede matka první den do školy, aby tak "nabourali vžité představy o sexualitě"... Žádný div, že celá další léta, poznamenaná šikanou, výsměchem a pohrdáním spolužáků se pro Placida stanou jedním velkým utrpením. Ještě že je tu Gemma s IQ na hranici geniality, kamarádka nejvěrnější, která dovede ocenit jeho pravé já. Jeho skvělé nápady, jeho inteligenci a vtip. Jenže co je to všechno platné, když svět přeje normálu, průměru. A kdo v něm chce uspět, nesmí se vymykat. V žádném směru... Ztřeštěnou komedii o mládenci, pracně hledajícím své pravé místo v životě, natočil Tony McNamara podle své vlastní divadelní hry. V titulní roli se českému divákovi představí Ben Lee, zpěvák, který svou úspěšnou hudební dráhu začal v pouhých patnácti letech a pro něhož je tento film hereckým debutem. Do dalších rolí ovšem obsadil režisér zkušené herecké matadory, z nichž vynikají především Miranda Richardsonová a Garry McDonald v půvabných kreacích Placidových ujetých rodičů. Snímek získal řadu australských filmových cen nejen od kritiků, ale i od diváků (na MFF v Melbourne byl např. označen za nejlepší celovečerní film). (Видео Элемент)
(viac)Recenzie (72)
Proč? Rose Byrne, komeide, slušný hodnocení. Dojem? Rozpačitý, ale pozitiva: nerd Rose Byrne, přirozený jazyk (R), a koneckonců to nebylo špatné zamyšlení o tom, co se životem. Loser se po matuře snaží udělat něco se životem, aby zapadnul a už ho nešikanovali. A to samo o sobě je dost poučný. # [viděno: monitor, 2.0->5.1] # příběh 6 | hudba 3 | humor 3 | akce 1 | napětí 0 | pustil bych si znovu 5 ()
Málo známý, ale milý filmový kousek od protinožců na často se vyskytující téma střetů nekonformního jedince se společností. Nápaditý snímek s řadou hlášek a humorných situací líčí dospívání a citové dozrávání jednoho mladíka poznamenaného netradiční výchovou rodičů a " zatíženého " vyšší inteligencí, kreativitou a analytickou zchopností. To, co je v určitém prostředí nevýhodou a hrozí šikanou, může se na jiném místě stát východiskem pro zářivou kariéru, ovšem cena bývá veliká... Nejlepší byly dialogy Placida s jeho šéfem, který se kdysi nechal v podobné situaci " ochočit "systémem a ve svém talentovaném podřízeném se prostě vidí... Předností McNamarova filmu je nadhled a absence moralizování. Film vhodný jak pro intelektuály tak pro ty, co se jen chtějí pobavit. Celkový dojem: 90 %. ()
Ááá, ČT2 opět nezklamala - už podle obsahu jsem se na film těšila a taky že nezklamal - sice začátek na mě působil až moc ujetě, ale jakmile se rozvinul příběh, bylo to už OK. Je tu krásný pohled na to, jak je těžké se odlišovat od většiny a kolik stojí síly si udržet svoje vlastní já. Musela jsem se zamyslet nad tím, že ani pro mě nebyla zrovna procházka růžovou zahradou základka a vlastně trochu i střední škola, jelikož jsem "nezapadala". Proto i potěšil závěr, kdy si náš provokatér Placid uvědomil, že i když je jednodušší přizpůsobení se, ztrácí tím opravdové přátele a i sám sebe..a proto je lepší jít proti proudu. Na přihlouplé a udivené pohledy okolí si pak člověk už zvykne, je mu to jedno a získá tím nadhled, jež by právě ona většina mohla závidět. Hezky natočeno, herci byli vybráni taky bravurně..zkrátka příjemné pokoukání:-) ()
Nebuďte další cihlou velké zdi, buďte tím, kým vám je přirozené být… horší když to sami nevíte. Prapodivně nazvaný film s ještě prapodivnějším českým překladem dokazuje, že v Austrálii mají nejen klokany a koaly, ale také ujeté komedie. Tak trochu po vzoru Napoleona Dynamita pojatý příběh, který vlastně nemá pořádný příběh a svým charakterem připomíná spíše nějaký sitkom, akorát s větší koncentrací těch skutečně vydařených vtipů. Neobyčejný mladík se snaží začlenit do společnosti, objevit své pravé já, pochopit své rodiče, najít si holku a při tom všem se pokud možno nenechat umlátit svými spolužáky ze střední. Roztomilý je jeho nástup do nového zaměstnání („Můžeš si vybrat barvu židle. Máme černou. Ve dvou odstínech“) a následná hra na rodinný život („Neměl bys s kolegy hrát squash nebo sledovat porno?“). Film se celkem úspěšně vyhýbá nějakému moralizování, možná až příliš urputně, neboť při všem tom smíchu už jaksi nezbylo místo na emoce a vlastně mi bylo lhostejné, jakým směrem se Placidův osud bude ubírat. Některé hlášky budou bezesporu ještě mnohokrát citovány („Leni Riefenstahlová by měla radost“), ale pochybuji, že se z Placida stane podobně kultovní záležitost jako zmíněný Napoleon, který je sice méně vtipný, zato víc „na hlavu“. Tohle totiž i přes veškerou snahu lišit se místy připomínalo „jenom“ necenzurovanou verzi Meet the Fockers se scénářem upraveným Woodym Allenem. 65% Zajímavé komentáře: svik, Džejkop ()
5* Tohle je jeden z mých nejoblíbenějších australských kousků a teď jsem navíc zjistil, že i ostatní režisérovi filmy jsem docela vysoce hodnotil. Ale zpátky k tomuto filmu – jde o ujetou nezávislou komedii o dvou týnejdžrech, kteří se kvůli výchově vymykají svým vrstevníkům a hlavně Placid je provokatér na n-tou a možná i díky tomu je na škole šikanovaný. Určitě by se tahle komedie mohla líbit všem „intelektuálům“ a artovým vyznavačům, kteří si potřebují odpočinout od těžkých kousků. Já doporučuji všemi deseti a rád si ji zase zopakuji, protože mě vždy dodá dobrou náladu. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 3 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Galéria (13)
Fotka © Moviehouse Entertainment
Reklama