Reklama

Reklama

VOD (1)

Dráma založená na živote futbalového hrdinu Ernieho Davisa, prvého Afroameričana, ktorý získal Heismanovu Trofej. (Tolf)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (122)

predators 

všetky recenzie používateľa

Myslím, že nemá cenu porovnávat neporovnatelné. Stejné napětí, stejná problematika "barevných" a stejné nebo podobné výsledné snažení. Jen ten sport je jiný. A ikdyž fotbalu zrovna neholduji, bavil jsem se stejně dobře jako u basketu, hokeje a zase basketu. :-) Opravdu podařený expres... 80% ()

Kratoc 

všetky recenzie používateľa

Hodně to připomíná Vzpomínku na Titány. Jak by také ne, když je film v podstatě úplně o tom samém, jenomže teď je to z pohledu hráče. Opět sledujeme příběh o složitém prosazování afroameričana ve fotbale v době rasové nesnášenlivosti (obzvláště na jihu USA), kdy nestačil jenom talent a touha po vítězství, ale museli jste mít i správnou barvu kůže. Mám rád sportovní filmy založené na skutečných příbězích, v poslední době se ale v kině setkáváme převážně jenom s fotbalisty, což samo o sobě není úplně špatné, ale dochází k tomu, že filmy si navzájem silně konkurují a vy si prostě chtě nechtě říkáte, že tohle jste už někdy někde viděli. ()

Reklama

Wargoo 

všetky recenzie používateľa

Skutočný príbeh ako stvorený na sfilmovanie. Mne osobne sa veľmi páčila začiatočná scéna, kde mladý Earnie uteká pred "belochmi" po koľajniciach a popritom to všetko vyzerá, akoby bežal po hracom ihrisku a vyhýbal sa protihráčom. Dennis Quaid ako trenér družstva amerického futbalu mi prišiel ako vytrhnutý z reality, jeho rola mu veľmi sadla. Mne osobne sa vždy páčia filmi podľa skut. udalosti, a toto nieje výnimka. Totiž v každom jednom filme sa skrýva čosi, čo nám pripomína, že sa také niečo môže ozaj stať aj nám. A tým nemyslím stať sa populárnym černošským futbalistom, ale to, že aj mladých známych ľudí dokáže porazit jedno - a to je zdravie. 4**** a 80,832% ()

Radiq 

všetky recenzie používateľa

Dojemně americkej životopisnej film, kterej se nějak moc neodlišuje od všech těch americkejch životopisnejch filmů. Našli si prostě někoho (nejlíp černocha, kterej něco dokázal v době rasovejch předsudků) a jeli podle klasické osnovy. Podkreslili to často dojemnou hudbou, která taky ničím nevynikala, a nechali negra, ať si žije svůj filmovej životopis. Vysoká frekvence slova negro je vždy zárukou, že publikum bude černochovi držet palce. Mě americkej fotbal neříká nic moc, maximálně tak že ti vylízanci, co to hrajou, jsou asi tak trošku huga, ale určitě vím, že to nebylo lepší než třeba Vítězové a poražení nebo Poslední skaut, který teda nejsou životopisný, ani podle pravdy, ale jsou to určitě chytlavější snímky o americkým fotbalu. ()

Woody77 

všetky recenzie používateľa

Po skonceni filmu mi zostala pachut smutku a lutosti. Jednoducho clovek sa nikdy neubrani emocii. Nevedel som co beriem do ruky ked som bral tento film.O to viac som po skonceni opat raz dostal priamo na solar co v skutocnosti clovek predstavuje. Nic ! Prach si a na prach sa obratis a Express to opat iba potvrdil. Mozes byt najlepsi,najrychlejsi,najmudrejsi,najsilnejsi a aj tak ti to je na prd ked pride ta kurva .... Bohuzial zivot sa s nikym namazna. Napriek tomu vsetkemu film ako taky je vyborny.Rasizmus,segregacia a pod.veci tam je citit no vtedy to bolo"normalne". Dennis Quaid si zahral velmi peknu rolu Rob Brown tam sedel ako zadok na .... a zozral som mu to aj z navijakom. Nie je tu co vytknut. Hudba nenapadna ,ale uplne sadla k deju. Ano odporucam pozrite si ho oplati sa stravit 2 hodky za TV. ()

Galéria (31)

Zaujímavosti (5)

  • Ernie Davis se stal prvním Afroameričanem, který byl jedničkou draftu do slavné NFL od roku 1962. (Koldyn)
  • Na začátku filmu kouká Ernie (Rob Brown) s dědečkem na baseballový zápas, kde exceluje Jacke Robinson a Ernie dědečkovi říká, že Jackie je jeho vzor a chce být jako on. Načež na konci filmu, když vede rozhovor Ernie s Floydem Littlem (Chadwick Boseman), Flod mu povídá, že právě on je jeho vzor a chce být jako on. A právě Chadwick Boseman hraje o 5 let později Jackieho Robinsona ve filmu 42. (Attia)
  • Číslo 44 syracuských Orangemanů bylo v roce 2005 oficiálně vyřazeno a žádné jiné číslo nemá v historii univerzitního amerického fotbalu takovou historii. Oblékali ho Jim Brown (1954-1956), Ernie Davis (1959-1961) a Floyd Little (1964-1966). (JOHN.NY)

Reklama

Reklama