Hurá

Šulíkův dokument konfrontuje život obyčejného člověka s dobovými dokumentárními materiály, které ilustrují jeho vyprávění. Alojz Paldan nevypráví o režimu, nekritizuje ho, ani nevelebí. Minulost (zejména 50. a 60. let) se v politických apektech vyjevuje spíš skrytě, díky všudypřítomnosti režimních zásahů do života každého člověka, který v té době žil. Rozhovor s hlavním aktérem byl pořízen v září roku 89, čili těsně před pádem režimu a před počátkem odhalování jednotlivých komunistických zločinů. Díky tomu je Šulíkův film tak zajímavý - na ploše "jednoho příkladu za všechny" dokumentuje vidění člověka, který v diktátorském režimu po 40 let žil, zachycuje jeho pocity a subjektivní pohled na věc. Nejlepším moment představuje věta: "...a nebo jestli, ale to se mi nechce ani myslet, že by o tom věděl i sám Gottwald." (26.12.2013)