Obsahy(1)
Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94.
(Česká televize)
Recenzie (95)
Vynikající tv film o vojenské šikaně, ač se to zdá neuvěřitelné, přesto to byla pravda. Jak to potom muselo vypadat v ruské armádě? Nikdy nepochopím šikanu, proč si to všichni nechávají líbit? Jasně, někdy to jinak nejde, ale když šikanuje jedinec nebo jen hrstka stovku zobanů? Proč se to neobrátí a ti zobani mu nebo jim to pořádně nenandají? Každý si za svou šikanu může sám, když si to nechá líbit. ()
Film o šikaně, o nemožnosti jí vzdorovat, o beznadějném postavení podřízených vojáků. O zlu. Bohužel ta bezvýchodnost mi připadala trochu přehnaná a nadszená. Možná proto, že jsem na vojně nebyla. Možná by se něco takového mohlo takto přihodit, nevím... Film měl dobrý tah, jen trochu chudé herecké obsazení. Málo peněz z TV produkce? Přes to všechno - všechna čest - vznikl velmi slušný film. ()
Když to bude člověk brát objektivně, tak ano i takhle drsně mohla vojna někdy vypadat i když si sám osobně myslím, že tady jsou vtěsnané veškeré možné mazácké kratochvíle, vyšroubované až do extrému. Ale dejme tomu, mít to takhle pěkně všechno pod jednou střechou, asi nebylo pro zobáky nic moc příjemné, ale to byla prostě vojna. Extrémy s mrzačením a úniky do hraničních pásem, to už bylo fakt jen pro televizi... Vcelku ale zajímavě zvládnuté, rozhodně na televizi! ()
Aladár „Kokot“ Makula a Seneca Cejnar v zoufalé vzpouře proti nepsanému a armádou tiše tolerovanému systému „výchovy“ bažantů. Poměrně věrný popis postupů, při kterých rozum s lidskou důstojností nebyly doma a zakomplexovaní idioti měli pré, docela fungoval mezi zdmi kasáren (i po stránce sarkasmu či psychologického vývoje), ovšem to závěrečné nahánění před čárou bylo už přes čáru. Na rozdíl od jiných mě Etzlerův výkon příliš nezaujal. Všechny ty bufety, sahary a „vojín se stará, vojín má“ přednášel způsobem, jako by měl pod kanadami prkna jeviště.. ()
Pamatuji si tenhle film z dětství, resp.ze svých pubertálních let a přiznám se, že to na mne zanechal těžké šrámy na duši. Zejména v rámci šikany v armádě, a jejímu sugestivnímu podání v tomto filmu. A po pravdě, ani dnes v dospělosti mne nenechává klidným, a jistě patří ve svém žánru k věcem, které by člověk měl shlédnout. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (7)
- Ve scéně, kdy hlavní hrdina hlásí své jméno vojákovi při vstupu do kasáren, říká, že se jmenuje Kamil Cejnar. Když se ale o pár minut později představuje vojínu Adamovi, říká, že se jmenuje Mirek Cejnar. (Severus007)
- Film je natočený na základe skutočného prípadu vojenskej šikany z roku 1970. Josef Konečný, ktorého tu stvárnil Miroslav Etzler, bol za dvojnásobnú vraždu a šikanu najskôr odsúdený na trest smrti, ale vzhľadom k dosiaľ vykonanej službe bol nakoniec rozsudok zmenený na doživotie. (Jello Biafra)
- Tento film se natáčel ve velké míře v prostorách roty Devět Mlýnů a taktéž při nácviku střílení je zřetelně poznat Mašovická střelnice ještě s věží a "špakem". Ve scéně, kdy vojín Cejnar (Michal Bumbálek) utíká, utíká z Mašovické střelnice, sebíhá kopec po tzv. Železných schodech a doběhne k lávce přes řeku Dyji. Když ho na konci spolu s četařem Konečným (Miroslav Etzler) odvádí PSáci, je vidět široký pás, kudy kdysi vedla signální stěna. Film začíná záběrem na křižovatku po které přichází hlavní postava filmu. Křižovatka se nachází na začátku obce Hnanice, asi 10 km od Znojma, na hranicích s Rakouskem. (ČSFD)
Reklama