Ztracen v oblacích

Tohle je přesně typ filmů se kterým mám problém. Namlsán krásným dvd coverem s letkou Liberátorů B24 a zamilovaným párem jsem očekával milostnou romanci dvou mladých lidí během druhé světové války. Navíc začínám být lehce alergický (podobné případy se sice staly i nejen v letecvu, ale zejména u pěchoty) ke schválně zdůrazněné marce - podle skutečné události. Samo zpracování je lehce úsměvné. Samozřejmě, začnu u letadel. Laik asi nic nepozná, ale znalec žasne. Osádka po letišti chodí kolem roztodivných strojů zabraných vždy jen z části (jeden z nich měl dokonce námořní kamufláž) aby nakonec nastoupila do B25 Mitchellu (k mé hrůze navíc pilot oslovoval střelce ,,dělostřelci"). Do toho nám tvůrci servírují počítačově zpracované animace rolujícíh bé dvacet čtyřek... Ty jsou místy i povedené. Pak nastane mlata nad cílem a bombardéry se brání stodevítkám. Tady už jsem při animaci střelby z dvojčete hřbetní věže smíchy vyprsknul, protože to vypadalo jak z nějaké počítačové hry z devadesátých let... Na konci kulometů byly animovány roztomilé hvězdičky. Naštěstí pro diváka (nebo alespoň pro mne) mesouny Liberátor osolí (4 díry vyťaté do plechu - tac - tac - tac - tac -) a jde dolů. Jeden z ,,dělostřelců" je raněn a vříská (má červenou dírku na bílé košili pod beranem) a tak ačkoliv letou vypadl z formace a má problémy s ovladatelností, - odchází druhý pilot kouknout se na tu červenou dírku. První se sám chudák rve s řízením padajícího čtyřmotoráku. Druhý se posléze vrací aby tomu co sedí u přístrojů řekl - klesáme!!! ( No ty vole...:-). Pak naštěstí crashnou a začíná ta romantika. A ta byla celkem nudná. Podtrženo sečteno. Škoda. Těšil jsem se a chtěl jsem tomu dát šanci. Úvodní melodie ač moderní - jakoby by vypadla z repertoáru Andrew Sisters a jiný ženských vokálních bendů ze čtyřicátých let. Blondýnky jsou ve filmu správně peroxidové, každý má na sobě ten retro hadr, domácnosti jsou správně fourties, ale přesto - nevěřil jsem tomu... Takhle zkrátka ne. Být šetnáctiletá slečna, asi bych dojetím vzlyknul, ale to nejsem... Hvězdička jen za námět a ty někdy pěkně animované B24. * (24.01.2012)

Je mi moc líto že tento pravdivý příběh nebyl ztvárněn o trochu lépe.Když to filmu odpustíte jistě vám i něco přinese.Je to zase lepší než když je dokonalý,ale bez myšlenky.Tady byla krásná,o ženě která věřila,že její manžel žije.Silná osobnost a láska ji přivedla až k němu a dokázala v něm nenásilně probudit zapomenuté vzpomínky na domov a na ni. (09.12.2008)

Asi jsem hodnocení trochu přestřelil, může za to fakt, že jsem tu a tam v rozpoložení neuvěřitelně změkčile srágorovitém, což se mi přihodilo zrovna v době sledování tohoto filmu. Tušil jsem šťastný konec a strašně jsem se na něj těšil a byl nakonec rád, že to tak dobře dopadlo, div jsem slzu neuronil (nejde to bohužel léčit). Samozřejmě si uvědomuju, jak je to strašně natočené (hlavně ty záběry na "letící" piloty), odvyprávěné (dětství - bum svatba - bum válka...na konci se dostane hrdina do blázince a najednou bum happy end) a zahrané (prkenným hercům dominuje Brooke Langton, která podává opravdu ale neuvěřitelně mizerný výkon). Ale oceňuju (kromě na začátku komentáře zmíněného), že mě děj tu a tam překvapil (třeba jsem se domníval, že si hrdinka, poté, co skončila válka, narazí šamstra a "mrtvý" hrdina se náhle vrátí domů apod.). A zajímavý námět. S oběma očima přimhouřenýma 50% (09.01.2010)

Neočekával jsem žádnou extra podívanou. Abych pravdu řekl, dlouho jsem se rozmýšlel, zda si mám tenhle pustit či ne. Pustil jsem se tedy do projekce a ztratil jsem tím hodinu a půl ze svého života. Film jako je tento nemůže nabídnout téměř nic. Vše co se tu odehrává, už bylo tisíckrát zobrazeno v jiných filmech. Triviální námět, herecké výkony takřka nulové a efekty směšné. Pro mě ztráta času. 40% (14.12.2010)

Vcelku pěkně natočený film o ztraceném pilotovi a jeho ženě, která se s jeho ztrátou nechtěla vyrovnat a stále věřila, že je někde naživu. Vzhledem k tomu, že je film natočen podle skutečných událostí, musím snížit hodnocení, jelikož se scénářem asi nebylo mnoho práce. Zbytek práce také nenabízí bůhví jakou podívanou, takže celkově podprůměrný výkon neznámých tváří na filmovém plátně ve mně nezanechal příliš hlubokou stopu. 40% (09.10.2011)