Haloweenska noc

Řemeslně zručně natočená žánrová chuťovka, která se skládá ze tří malých a jednoho minipříběhu. Ty sice jsou jaksi propojené, přesto příliš pohromadě nedrží. Na diváky může Halloweenská noc působit různě. Jako hororová fanynka jsem se proklatě bavila, problém byl jenom v tom, že přes všechnu komediální nadsázku člověka občas skutečně zamrazí (ujetý pan ředitel). (22.01.2010)

Nemám rád tyhle americký filmy pro Američany, já to prostě neocením. Jak je mně nějakej Halloween ukradenej, tak tak to dopadlo i ve výsledku. Vlastně ani nevím, jak k tomu mám přistupovat - horor?nebál jsem se... komedie? nesmál jsem se..... drama? ani náhodou.... thriller? snad. Rádoby mix žánrů, který nefunguje. Že je děj složitější a úplně nesedí, to bych bez problémů přehlídl. Jenže jak říkám, musel bych to přehlídnout, tedy muselo by to něco zastínit, a to se zde nestalo. Bohužel to musím nazvat slátaninou s pozlátkem. 60% (05.10.2012)

Halloweenská noc má jednu věc společnou s posledním zvoněním, je jedno, v čem běháte po ulici, jak divně, úchylně nebo strašidelně vypadáte, lidi se na vás budou usmívat, jaký že to máte čupr obleček. Smutné je, že kdyby vás někdo pobodal a nesli byste si střeva v ruce, všichni to budou považovat za vtip. Pochopitelně, stav, kdy všichni běhají v divných oblečcích, krvavé fleky jsou úplně běžná dekorace oděvu a ani to střevo v ruce není nápadné, láká do ulic, zahrad, stínů a cizích domů všechny úchyly, vrahy, násilníky a komiksové postavy, co jich po světě chodí. Na cukrátkách s obličejem je něco děsivého, zpravidla ten obličej. V nehybných obličejích je také něco děsivého, je dobré bát se medvědů. Není nic hloupějšího, než křičet: "Mám zbrojní pas a u krbu pušku!" pokud nestojíte u toho krbu a upřímně, a věřte, že patřím k těm, kdo dávají dobré rady, lépe než mít pušku u krbu, je mít pušku v ruce. Ode dneška budu při vaření dýňové polévky bedlivě střežit každý pohyb dýně, pokud pro jistotu nepřestanu dělat dýňovou polévku. Jdu si ke krbu pro pušku, abych si skrz dýně prostřílela cestu do postele, tam na mě strašidla nemůžou. (03.11.2013)

Škoda, velká škoda, čekal jsem o něco více. Nápad udělat povídkový film o halloweenské noci se mi opravdu zamlouvá, tvůrci ale z hlediska scénáře nedokázali naplno využít jeho potenciál. Povídky jsou příběhově až moc strohé, postavy se nestačí na plátně ohřát a už se přesouváme k další povídce. Spíše bych uvítal jeden ucelenější příběh. Ve výsledku se jedná o atmosférickou podívanou, která pro krátkou stopáž nestihne nudit, potulují se v ní více méně zábavné postavičky (malý patron halloweenského svátku je moc fajn) hrané zkušenými herci a celé to je více o budování atmosféry místo laciných lakaček a právě ta atmosféra je tím nejlepší na celém filmu. Režisér Michael Dougherty se vykašlal na provařený špinavý vizuál a místo toho nám dopřál všemi barvami hýřící podívanou, která nemá daleko ke komixové stylizovanosti a celkově se na Halloweenskou noc moc dobře kouká. Dougherty má nepopiratelný cit pro vizuální stránku a dokáže hezky budovat jednotlivé scény, bohužel jejich spojení ve fungující celek už tak dobře nedopadlo. Film doplácí na svou epizodičnost a po jeho dokoukání mi v paměti úvízla snad jen úžasně vypadající a skvěle sestříhaná scéna "vlkodlačích hodů" se cover verzí Sweet Dream od Marilyn Mansona jakožto hudebním podkresem - tahle scéna opravdu stojí za to a Anna Paquin je v ní naprosto božská. 70% (18.10.2009)

Skvělá tak trochu parodie na halloweenské filmy. Celý děj tvoří několik příběhů a i přes jejich komediální nádech jsem se po konci cítila trochu nesvá. Navíc film nadchne svou dokonalou křiklavou atmosférou. Z herců mě nejvíce pobavil Brian Cox, v takové roli jsem ho opravdu nečekala. Nejlepší na celém filmu je ale fatální konec každého z příběhů, u kterého se chtě nechtě pousmějete. (04.10.2009)