Gui si

Duchové jsou opravdu strašidelní - ty jejich oči, brr. Ale film není jen o nich, hlavně je o lidských emocích, o lásce a nenávisti a jak tenká hranice mezi nimi je. Moc se mi líbily variace na vztah syn-matka, už míň mi vyhovovalo vysvětlení okolo "kostky". A hedvábná vlákna, a chůze po stropě...prostě toho na mě bylo moc. (06.11.2011)

Originální Film jako Prase.. Nejspíš můj První film z Tchaj- Wanu.. Nedopadl vůbec Špatně.. Způsob chytnout ducha do Mengerové Houby a Sledovat Jej.. Co dělá, Jaké má stereotypy.. Nebylo vůbec špatný, Místy super Nečekaný Efekt.. Přestřelka na Silnici s Policajty byla z celého filmu nejlepší! Konečná vyvraždovačka se mi až tak Nelíbila..Ale jedna se o Zajímavý Počin z Ásie! (16.09.2012)

Ano, zápletka je originální a její rozvíjejí je nečekané, ale... není to už trochu překombinované? Všechny ty nitě, uzlíky, náznaky, magnetická pole, vznášení se v prostoru a času... Po téhle stránce jsem trochu zklamaná. Co mě ale nezklamalo, je hloubka citů, se kterými Asiati dokáží pracovat - což se v The Silk potvrdilo. Právě poslední scéna mě nadchla a to, jak to dalo filmu nový rozměr... joj, takové filmy můžu. Postava dítěte (zejména její herec) byla opravdu nepříjemná a ten její nepřítomný pohled mě ještě chvíli bude doprovázet. (05.11.2011)

Skupině vědců pátrající po nadpřirozených jevech se podaří pomocí Mengerovy houby zachytit ducha mladého chlapce v jednom pokoji. Šéf týmu Hashimoto najme tajného agenta Tunga, aby jim pomohl rozluštit příšinu duchova setrvání ve světě živých. Dohromady zjišťují, že chlapce drží ve světě živých nenávist k jeho matce, a touha po absolutní pomstě.... Japonci horory umí - to je obecně známý fakt. Sice v "Silku" je smícháno kde co, a ve chvíli, kdy by už člověk čekal nějaké vyvrcholení a konec, film rozvede další část zápletky a jede se dál. Nakonec ale vše skončí, a z mého pohledu tím nejblbějším způsobem. Ale což ... Z herců bych snad jen vyzdvihl "kamennou tvář" Chen Changa (agent Tung). Určitě stojí za podívání... (01.10.2008)

Už jste si mysleli, že duchařský žánr jen omílá to samé a nemůže ničím překvapit? Že natočit dnes napínavou duchařinu s neotřelou zápletkou, několika originálními nápady a vyloženě infarktovými okamžiky, výbornou řemeslnou stránkou i hereckými výkony, je dost nepravděpodobné? Ale houby. Tady totiž máte kousek, který tato kritéria splňuje. Guisi bych nepovažoval za nový milník, ale jen za živou vodu, již chronicky stagnující horrorový subžánr potřeboval vlít do žil. Není náhodou, že Guisi není čistý horror, ale podařenou multižánrovou směskou, v niž jen hraje duchařský horror prim. Dokonce i milovník nefalšovaných asijských melodramat si tu může v pár scénách přijít na své (lví podíl na tom má excelentní hudba). Už dlouho jsem neměl při sledování duchařiny takovou husí kůži. Naštvaný duch není v Guisi pro srandu králíkům. Věřte mi. A již dlouho jsem nebyl z duchařiny natolik nadšený, že jsem měl velkou chuť okamžitě si střihnout repete a sondoval na yesasii :-) Napodruhé byl zážitek z filmu ještě silnější a během parádního konce jsem se prostě neudržel... Guisi bych vytkl jen krapet trikově nepodařenou bouračku, jinak naprostá spokojenost. (09.02.2007)