Mám strach

Rosiho Ctihodné mrtvoly, které jsou jen o rok starší, mají mnohem propracovanější atmosféru. Oba filmy skončí nachlup stejně, oba se zabývají politickými vraždami a oba mají k dokonalosti jen krok. Mám strach by musel udělat ten krok přeci jen o malinko delší. Zcela výjimečně se mi líbil výkon Volontého, jenže ostatní se pohybují před kamerou jako spící panny. Naštěstí je Volontého policista před kamerou téměř neustále, takže astenické výkony jeho kolegů nejsou tak nabíledni. (30.03.2013)

Když mafiáni, politici, zpravodajská služba a orgáni činní v trestním řízení táhnou za jeden provaz, tak Justiční chobotnice zařídí spravedlnost pro všechny. Tedy pro ty, co jdou s námi a ti ostatní musí samozřejmě ukončit svůj zbytečný život a já jen doufám, že italský politický vraždy se k nám nikdy nebudou exportovat. Jen tak si můžeme zachovat určitej odstup a užít si do sytosti strachu policisty Graziana, kterej se nechtěl do ničeho zaplést, ale nedokázal to. Za mě skvělé. (02.12.2014)

Italské filmy často nekončí dobře, a často jsou opravdu výborné. Tady to v obou případech souhlasí. Výborný politický krimithriller staré školy, z něhož můžete číst beznaděj nad soudobými poměry v zemi, ale který ani po letech neztrácí všechno ze své aktuálnosti (čili něco by se aplikovat dalo). Rozhodně je lepší vidět tohle, než třeba Hranaře. Pochválit musím i výborný dabing (ČST Praha 1991) pánů Cupáka, Schánilce a Švehlíka. Nechtěl bych být v situaci strážmistra Graziana, který postupně zjišťuje, že věřit už nemůže vůbec nikomu. To byly časy, když v kinech jely pornáče. (04.07.2012)

Film sleduje spojení mezi tajnými službami, kriminalitou a politiky. Tato spojení jak víme byly v 70.letech skutečná a nyní již neexistují. Jsou to ale banky a mafie. Gian Maria Volontehraje policistu který si je neochotně vědom tajemství , které může vést k jeho smrti. Režie Damiano Damiani je jisté se stejným rytmem a velkým koncem. Damiani později režíroval seriál "PIOVRA", který měl v 80. letech úspěch v Itálii i ve světě. Film má napětí, dobré herecké výkony a varovný vzkaz , stále aktuální. (24.03.2019)

Snímek jsem shlédl znovu po více než dvaceti letech a musím říct, že čas mu na kvalitě neubral ani ň. Vynikající thriller, v němž si Damiano Damiani, přední specialista na mafiánskou tématiku, vzal tentokrát na mušku politický terorizmus a jeho propojení s tajnými službami. Napětí by se od začátku do konce dalo krájet, herecké výkony (zejména umělci evropského formátu Volonté, Adorf, nebo oblíbený herec Ingmara Bergmana Erland Josephson) výborné, námět aktuální stejně jako v době svého vzniku a zpracování strčí do kapsy nejeden současný film na stejné téma. Mimochodem: drobnou roličku ředitele věznice si zde zahrál Aldo Valletti, známý především jako "Bankéř" - jeden ze čtyř zvrhlých mučitelů v Pasoliniho "Saló aneb 120 dnů Sodomy" - pomineme-li jeho účinkování v krajně obskurním "Salonu Kitty" je právě "Mám strach" jediným snímkem, kde jsem ho viděl hrát něco alespoň trochu normálního :-D. (17.03.2013)