Mám strach

Když mafiáni, politici, zpravodajská služba a orgáni činní v trestním řízení táhnou za jeden provaz, tak Justiční chobotnice zařídí spravedlnost pro všechny. Tedy pro ty, co jdou s námi a ti ostatní musí samozřejmě ukončit svůj zbytečný život a já jen doufám, že italský politický vraždy se k nám nikdy nebudou exportovat. Jen tak si můžeme zachovat určitej odstup a užít si do sytosti strachu policisty Graziana, kterej se nechtěl do ničeho zaplést, ale nedokázal to. Za mě skvělé. (02.12.2014)

Velmi temný film s excelujícím Volontém v hlavní roli, který jako řadový policista chce stát stranou veškerých politických aktivit, vyhnout se situacím souvisejících přímo i nepřímo s mafií. Jenže i tak banální případ, jakým je okradení mrtvého ve skladišti, začne mít další nebezpečné souvislosti, do kterých se postupně zaplétá. Závěr filmu je mimořádně silný a odhaluje, jak je mafie prorostlá do politiky, policie i soudního aparátu. Nejsilnějším pocitem z tohoto filmu je strach a fatalismus, že všechno dobré je pohlceno zájmy mocenských skupin, které se neštítí k prosazení svých cílů použít jakýchkoli prostředků, včetně těch násilných. Velmi silný snímek. (03.07.2011)

Zase jeden takovej poctivej krimi-thriller ze země špagetožroutů. Po akčnim začátku následuje trochu nudnější první polovina, takže jsem moc nechápal všechny ty oslavný komentáře. Pak se to naštěstí rozjede a následuje akce, brutalita, napětí a prostě všechno, co k těmhle drsnejm oldskool kriminálkám patří. Jinak mě opravdu pobavilo, že v Itálii bylo pracovní náplní soudců sledování porna v kině :-) 75% (29.05.2014)

Rosiho Ctihodné mrtvoly, které jsou jen o rok starší, mají mnohem propracovanější atmosféru. Oba filmy skončí nachlup stejně, oba se zabývají politickými vraždami a oba mají k dokonalosti jen krok. Mám strach by musel udělat ten krok přeci jen o malinko delší. Zcela výjimečně se mi líbil výkon Volontého, jenže ostatní se pohybují před kamerou jako spící panny. Naštěstí je Volontého policista před kamerou téměř neustále, takže astenické výkony jeho kolegů nejsou tak nabíledni. (30.03.2013)

Itálie 70. a 80. let představovala nemocnou, nestabilní společnost zmítanou korupčními skandály, sužovanou vlivem organizovaného zločinu, krvavými atentáty radikálů z obou pólů politického spektra a vyznačovala se blbou náladou veřejnosti, která byla frustrovaná vysokou nezaměstnaností a inflací. Policista Graziano už dávno ztratil i ty nejmenší iluze o systému, jemuž slouží, a snaží se o jediné - se zdravou kůží nějak přečkat do důchodu. Pozice osobního strážce soudce zabývajícího se běžnými kriminálními delikty vypadá jako životní výhra - tokhle by mohla být solidní zašívárna, jakou mu budou kolegové závidět. Nebýt Grazianovy všímavosti a soudcovy důslednosti spojené s naivitou by to snad i vyšlo. Šťourat do vosího hnízda, které představuje propojení špiček tajných služeb s teroristickým podsvětím, se ale nevyplácí. Graziano čelí vražednému komplotu a musí projevit maximum duchapřítomnosti, aby se vyhnul likvidaci. Mám strach patří k tomu výrazně lepšímu, co se v žánru nabízí. Opírá se o výborného Volontého v hlavní roli a kvalitní scénář, který skvěle prodává konspirační spiknutí a zoufalého hrdinu, který dokonale naplňuje pravdivost výrazu: to, že jste paranoidní, ještě vůbec neznamená, že po vás nejdou. Pátá hvězdička utekla snímku jen o chlup a mohou za to dvě chyby, které by člověk, co projevil tolik houževnatosti, předvídavosti a vůle k přežití, udělat neměl. Celkový dojem: 85 %. (31.05.2018)