Réžia:
Damiano DamianiKamera:
Luigi KuveillerHudba:
Riz OrtolaniHrajú:
Gian Maria Volonté, Erland Josephson, Mario Adorf, Giorgio Cerioni, Aldo Valletti, Luciano Rossi, Francesco D'Adda, Lina Franchi, Bruno Corazzari (viac)Obsahy(2)
Drama policisty, který odhalil příliš vysokou hru svých nadřízených. Ludovico Graziano (Gian M. Volonté) jako neúprosný policista zabředá do korupčních praktik svých kolegů, které mají mnohem hlubší podhoubí než by vyšetřovatel býval tušil. Brzy se octne ve světě plném úplatných státních úředníků, justičních paňáců i pohlavárů mafie. Zločin zarezlý uvnitř státních institucí nenávratně poznamená Grazianův soukromý život. Policista se bude muset na vlastní pěst poprat s vydíráním, chladnokrevnými mordy a v neposlední řadě, atentáty. – Napínavé konspirační drama od klasika žánru poliziotteschi, Damiana Damianiho. (Česká televize)
(viac)Recenzie (47)
Když mafiáni, politici, zpravodajská služba a orgáni činní v trestním řízení táhnou za jeden provaz, tak Justiční chobotnice zařídí spravedlnost pro všechny. Tedy pro ty, co jdou s námi a ti ostatní musí samozřejmě ukončit svůj zbytečný život a já jen doufám, že italský politický vraždy se k nám nikdy nebudou exportovat. Jen tak si můžeme zachovat určitej odstup a užít si do sytosti strachu policisty Graziana, kterej se nechtěl do ničeho zaplést, ale nedokázal to. Za mě skvělé. ()
Pokud se vžijete do situace hlavního hrdiny, tak dozajista trošku ušetříte plíce, protože napětí m občas zapomenete dýchat. Za to nervíčky si přidjou na své, protože ta všude přítomná atmosféra strachu a podezíravosti umí pěkně pohltit. Po celou dobu filmu jsem z té bezvýchodné situace kdy mafie, justice a politika jedno jest měl velmi nepříjemný, ale taky intezivní pocit úzkosti, protože tohle uskupení se nezastavilo před ničím a zábrany mělo naprosto nulové. Filmu nechybí brutalita i akce, ale vše působí velmi reálně a skvěle podporuje psychologický dopad snímku na diváka. ()
Italské filmy často nekončí dobře, a často jsou opravdu výborné. Tady to v obou případech souhlasí. Výborný politický krimithriller staré školy, z něhož můžete číst beznaděj nad soudobými poměry v zemi, ale který ani po letech neztrácí všechno ze své aktuálnosti (čili něco by se aplikovat dalo). Rozhodně je lepší vidět tohle, než třeba Hranaře. Pochválit musím i výborný dabing (ČST Praha 1991) pánů Cupáka, Schánilce a Švehlíka. Nechtěl bych být v situaci strážmistra Graziana, který postupně zjišťuje, že věřit už nemůže vůbec nikomu. To byly časy, když v kinech jely pornáče. ()
Na podobný téma už jsem viděl víc filmů, a i když jsou si dost podobný, pokaždý je to neskutečnej nářez. Jedinec i skupina se zmítají v dokonale budované atmosféře strachu, bezmoci, podezírání a nedůvěry. A když už někomu můžeš důvěřovat, tak se spolehni, že nejpozději v polovině filmu zakuká. Volontého herecký výkon mě tady až tak neoslnil (možná mě trochu rušilo na hlavě to afro barvy průjmu), o to víc mě bavil Mario Adorf. Italskému žánru poliziotteschi opět s chutí uděluju plnej počet. ()
Velmi temný film s excelujícím Volontém v hlavní roli, který jako řadový policista chce stát stranou veškerých politických aktivit, vyhnout se situacím souvisejících přímo i nepřímo s mafií. Jenže i tak banální případ, jakým je okradení mrtvého ve skladišti, začne mít další nebezpečné souvislosti, do kterých se postupně zaplétá. Závěr filmu je mimořádně silný a odhaluje, jak je mafie prorostlá do politiky, policie i soudního aparátu. Nejsilnějším pocitem z tohoto filmu je strach a fatalismus, že všechno dobré je pohlceno zájmy mocenských skupin, které se neštítí k prosazení svých cílů použít jakýchkoli prostředků, včetně těch násilných. Velmi silný snímek. ()
Reklama