Mám strach
Io ho paura
I Am Afraid
Réžia:
Damiano DamianiKamera:
Luigi KuveillerHudba:
Riz OrtolaniHrajú:
Gian Maria Volonté, Erland Josephson, Mario Adorf, Giorgio Cerioni, Aldo Valletti, Luciano Rossi, Francesco D'Adda, Lina Franchi, Bruno Corazzari (viac)Obsahy(2)
Drama policisty, který odhalil příliš vysokou hru svých nadřízených. Ludovico Graziano (Gian M. Volonté) jako neúprosný policista zabředá do korupčních praktik svých kolegů, které mají mnohem hlubší podhoubí než by vyšetřovatel býval tušil. Brzy se octne ve světě plném úplatných státních úředníků, justičních paňáců i pohlavárů mafie. Zločin zarezlý uvnitř státních institucí nenávratně poznamená Grazianův soukromý život. Policista se bude muset na vlastní pěst poprat s vydíráním, chladnokrevnými mordy a v neposlední řadě, atentáty. – Napínavé konspirační drama od klasika žánru poliziotteschi, Damiana Damianiho. (Česká televize)
(viac)Recenzie (47)
Film sleduje spojení mezi tajnými službami, kriminalitou a politiky. Tato spojení jak víme byly v 70.letech skutečná a nyní již neexistují. Jsou to ale banky a mafie. Gian Maria Volontehraje policistu který si je neochotně vědom tajemství , které může vést k jeho smrti. Režie Damiano Damiani je jisté se stejným rytmem a velkým koncem. Damiani později režíroval seriál "PIOVRA", který měl v 80. letech úspěch v Itálii i ve světě. Film má napětí, dobré herecké výkony a varovný vzkaz , stále aktuální. ()
Zase jeden takovej poctivej krimi-thriller ze země špagetožroutů. Po akčnim začátku následuje trochu nudnější první polovina, takže jsem moc nechápal všechny ty oslavný komentáře. Pak se to naštěstí rozjede a následuje akce, brutalita, napětí a prostě všechno, co k těmhle drsnejm oldskool kriminálkám patří. Jinak mě opravdu pobavilo, že v Itálii bylo pracovní náplní soudců sledování porna v kině :-) 75% ()
Snímek jsem shlédl znovu po více než dvaceti letech a musím říct, že čas mu na kvalitě neubral ani ň. Vynikající thriller, v němž si Damiano Damiani, přední specialista na mafiánskou tématiku, vzal tentokrát na mušku politický terorizmus a jeho propojení s tajnými službami. Napětí by se od začátku do konce dalo krájet, herecké výkony (zejména umělci evropského formátu Volonté, Adorf, nebo oblíbený herec Ingmara Bergmana Erland Josephson) výborné, námět aktuální stejně jako v době svého vzniku a zpracování strčí do kapsy nejeden současný film na stejné téma. Mimochodem: drobnou roličku ředitele věznice si zde zahrál Aldo Valletti, známý především jako "Bankéř" - jeden ze čtyř zvrhlých mučitelů v Pasoliniho "Saló aneb 120 dnů Sodomy" - pomineme-li jeho účinkování v krajně obskurním "Salonu Kitty" je právě "Mám strach" jediným snímkem, kde jsem ho viděl hrát něco alespoň trochu normálního :-D. ()
Dramatický príbeh o tom, aké malé šance má jedinec, ak majú na jeho umlčaní záujem oficiálne i neoficiálne mocenské štruktúry. A nepomôže mu ani znalosť policajných praktík, ani preventívne vyhýbanie sa zapojeniu do vyšetrovania. Skvele sa svojej úlohy zhostil Gian Maria Volonté, film mal výbornú a gradujúcu atmosféru a radím ho vyššie, ako nedávno videných Banditov v Miláne. ()
Na podobný téma už jsem viděl víc filmů, a i když jsou si dost podobný, pokaždý je to neskutečnej nářez. Jedinec i skupina se zmítají v dokonale budované atmosféře strachu, bezmoci, podezírání a nedůvěry. A když už někomu můžeš důvěřovat, tak se spolehni, že nejpozději v polovině filmu zakuká. Volontého herecký výkon mě tady až tak neoslnil (možná mě trochu rušilo na hlavě to afro barvy průjmu), o to víc mě bavil Mario Adorf. Italskému žánru poliziotteschi opět s chutí uděluju plnej počet. ()
Reklama