Recenzie (2)
Agresivní útok na diváka značně připomíná avantgardní výplody Kurta Krena, ale na rozdíl od jeho mistrovských děl se nedočkáme žádných exkrementů a nahých těl, ani délky značně přesahující míru snesitelnosti - Wirst Trick je pouze na hranici a také bolest očí diváka přejde už po pár minutách, takže ho hodnotím slušnou 1* ()
Paul Sharits si povšiml, že v 60. letech upadl zájem o návštěvu galerií. Tento jev i trend v jednom přiřkl stále hektičtějšímu duchu doby, ve které se pořád musí někam spěchat, ve které se vše musí odehrávat rychle a efektivně. Než aby marně bojoval proti větrným mlýnům a dobu zpomalil, rozhodl se, že zefektivní, tedy zrychlí návštěvu galerií. Umožnil tím během několika vteřin uměníchtivému člověku zhlédnout celou výstavu a nepřipravit ho tak o čas, který mohl naplnit hodnotnějším způsobem, kupříkladu hormaděním a výrobou hmotných statků. Já osobně se však k jeho odkazu postavím kriticky, protože se domnívám, že hektičnost doby ještě zněkolikanásobil a lacině se svezl s všeobecnou módou spěchat, pospíchat, pádit, uhánět, běžet, letět... Já raději před obrazem v galerii postojím i několik minut, sem tam dokonce déle. Jistě mi to uvěříte, protože přečíst tento komentář trvá déle než zhlédnout Wirst Trick. ()