Kan shang qu hen mei
Little Red Flowers
Obsahy(1)
Porevoluční Peking, 1949. Zkrotit malého čtyřletého Qianga, rozverného chlapce s jiskrnýma očima a velmi svévolnou letorou, je často nad lidské síly. Vědí to i jeho rodiče. Proto vždy, když musejí odjet z Pekingu na pracovní cesty, umisťují Qianga do prominentní školky. Zdejší svět je plný her, barvitých dobrodružství a tajemných dětských rituálů, ale také téměř vojenské disciplíny a kolektivistického smýšlení, se kterými se individualista Qiang jen těžko vypořádává. A brzy si najde cestu, jak se s tímto jemu cizím systémem vypořádat – pomalu začne nahlodávat místní morálku. I neustálé dožadování se malého červeného kvítku, který každý den dostávají jeho spolužáci za dobré chování, může být malou osobní revolucí. Úsměvné drama Yuana Zhanga obdrželo v roce 2006 C.I.C.A.E. Award na filmovém festivalu v Berlíně. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (7)
Práce s dětmi před kamerou mě vždycky fascinovala. Mrňousové byly neuvěřitelní! Chvílemi jsem dokonce přemýšlela, jestli se přece jen nejedná o reálné natáčení v jedné čínské školce. Poetické, citlivé, naučné a dokonce i dobrodružné! ()
Naprosto odzbrojující film. Především hlavní hrdina - veliký individualista, kterému nedělá začlenění do tak velkého kolektivu, jako je internátní školka, dobře. Despotické učitelky, které si myslí, že jakmile si dítě prdne, potřebuje automaticky na záchod. Dvě sestry, které si nejdříve dělají z Quianga legraci, ale poté bojují o jeho pozornost. Zajímalo by mě, jak dokázali nátačet s takovým množstvím malých dětí. V poslední době jeden z mála čínských filmů, jenž mě opravdu zaujal. ()
6,5/10 Vo chvíli, kedy začínal film prešľapovať na jednom mieste a vo mne nezadržateľne narastali obavy zo straty koncepcie, odkryl konečne režisér najsilnejšiu stránku svojho filmu a dal priestor dovtedy potlačovanej detskej imaginácii a hravosti (v jej pozitívnych aj negatívnych aspektoch) - ktorá je samozrejme situovaná tak, aby stála v kontraste (a niekedy aj v konflikte) s pravidlami dospelých a inštitúcii. A keď som už spomenul inšitúcie, nejeden divák si pri sledovaní osobitých zvyklostí (aspoň pre človeka zo západnej pologule) v detskom domove nevdojak spomenie na dokumenty Fredericka Wisemana. ()
Tento snímek nám umožní se přenést zpět v čase a vzpomenout si na naše předškolní dny. Samozřejmě realita a hlavně prostředí je někde jinde, ale i tak v projevu a jednání malých čínských capartů poznáme určité společné znaky. Myslím, že téma dětského chování a hlavně myšlení je tu zobrazeno velmi pěkně a citlivě. Celkově je to krásný film s trochu "useknutým" a předčasným koncem. ()
Pro středoevropana zajímavá podívaná do běžného života čínských dětí ve školce na počátku 50. let. Byl jsem hodně překvapen jak se zde "dbá" na hygienu a celkově v jakých podmínkách děti žijí. Na příběhu jsem úplně nepochopil, co vedlo hlavní postavu, chlapce Qianga, aby se z něj přes noc stal z hodného, zakřiknutého kluka, spratek tyranizující své kamarády. Jinak je to velmi zajímavý lidský příběh z pro nás, těžko pochopitelné a odlišné kultury. ()
Galéria (5)
Fotka © Downtown Pictures
Reklama