Moje čučoriedkové noci

Elizabeth pochopila, že ji její přítel vyměnil za neokoukanou tvář a bez rozloučení od něj odcupitala. Cítila potřebu poznat nové lidi i srovnat si život a proto se vydala na třísetdenní praxi v roznášení krmě mlsným jazýčkům v nepřeberném množství amerických restaurací a jídelen. Z žádného místa však nikdy neopomněla poslat dopis tomu, se kterým si v těžkých chvílích v dokonalém souladu převalovala v dutině ústní borůvkový koláč. (02.10.2009)

Sladký a bohatě zdobený borůvkový koláč s nezaměnitelnou chutí, který, když se rozplyne na jazyku, vhání slzy do očí a dává vzpomenout na chvíle, které vyhloubily hluboké rány do našich těl, ale i na chvíle, které ty rány zacelily...borůvkový koláč lítosti i naděje. Raněná bytost bloudí ospalým světem propleteným neony a cigaretovým kouřem, potkává jiné raněné bytosti, prožívá své borůvkové noci a doufá, že nalezne lásku. Jen škoda, že Wong Kar-wai upekl prakticky ten samý koláč co minule a nepokusil se nás překvapit něčím novým...ale i tak to je velmi chutná záležitost (12.03.2008)

Tak tohle bylo pro mě zklamání jak hrom, tak nudnou podívanou s hvězdným obsazením jsem nečekal. Celou dobu jsem čekal něco, ale to něco bohužel nepřišlo. Nejsvětlejší okamžik filmu se nachází v době, kdy se na scéně objeví Natalie Portman, jinak je to celé nemastné a neslané. Mé hodnocení 1,5 hvězdičky... (01.02.2009)

Na základě dokumentu Buenos Aires Zero Degree jsem si udělal velmi jasnou (i když možná mylnou) představu, jak probíhá natáčení pod taktovkou Wong Kar-waie: parta lidí bez scénáře a ujasněného uměleckého konceptu se přemisťuje z místa na místo. Filmují a věří, že z toho vzejde něco zajímavého. I tentokrát vzešlo a také tentokrát mám neodbytný dojem, že „making of“ (vznikle-li někdy nějaký) bude zábavnější než samotný film. Už jen ta historka o Wongově touze pracovat s Norah Jonesovou (při jejím půvabu není divu), kvůli které absolvoval cestu do Států, protože by bylo příliš komplikované ji učit čínsky… rád věřím v její pravdivost. A to i po zhlédnutí Borůvkových nocí, které mimo jiné udělují lekce mezilidské nedůvěry. Příběh je prostinký: ženy opouštějí své muže, muži opouštějí své ženy a všichni si postupně uvědomují, jak snadno lze ztratit něco těžce vydobytého. Ano, hodnotu mnohého si uvědomíme teprve když o to přijdeme. Po skončení této promenády krásných hereček a výborných herců mi chyběla hodina a půl života. Borůvkové noci jsou jako třpytky oslňujícího lesku: na pohled stejně lákavé, ve skutečnosti stejně zbytečné. Modrá je dobrá a Natalie, Rachel i Norah si po jedné borůvkové hvězdičce zaslouží. Zaslouží si také role v lepším filmu, ale to je na jiné vyprávění. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, k212, Mahalik, liuk, Sobis87 (12.06.2008)

V Asii jsem nikdy nebyl, tak mám její obraz v mysli založený na filmech. Pak je dost matoucí, když natočí asijský režisér film v USA a USA zde vypadá přesně tak, jak si představuju Asii. Možná že tedy moje představa Asie ve skutečnosti není nic jiného než navyknutí na odlišnosti ve stylu asijských a amerických režisérů a ve skutečnosti nemám ponětí, čím se onen kontinent liší, protože tyhle odlišnosti kamera nezachytila. Jsem ochotný se o tom přesvědčit, když mi někdo zaplatíte letenku. Abych nezapomněl na hodnocení filmu, bavilo a zajímalo mě to velmi, než se to v polovině rozpadlo na malé neforemné kousíčky a už tak zůstalo. (29.12.2013)