Strážcovia

Strážci jsou literární peckou, která dlouho neměla obdoby. Rozpohybované obrázky však nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Člověk pak z toho má asi tak stejný zážitek, jako když na koncertě většina hudebníků odloží nástroje, ale na hudbě to není znát. Zack Snyder už podruhé zpívá z playbacku, tentokrát se znatelně silnějším repertoárem. (25.04.2009)

Prvních deset minut filmu bylo zábavných. Komiks jsem nikdy nedržela v ruce a měla načtenou pouze základní mytologii watchmenovského universa. Vedle mě seděl partner, který o Watchmenech nikdy v životě neslyšel a házel lehce vyjevené pohledy na všechny strany. Ty vyčítavé si schovával pro mě. Okénko první: analýza superhdinského mýtu je výrazně zajímavější od Eca, Watchmeni nepřekračují limity komiksovosti. Okénko druhé: jediné dvě zajímavé postavy jsou polobůh achilleovského druhu Adrian Veidt a diovský Dr. Manhattan, který se pohybuje napříč časem a prostorem a víří transcendentálno a modrý falus. Ti dva veskrze dobrosrdeční trumberové brutálních metod a rádobymarloweovský Rorschach zastupují v podstatě onen klasický typus superhrdinů s vyšší mírou brutality, ale i při sekání končetin jsou vedeni nezdolnou touhou páchat dobro a prosazovat spravedlnost drsnými, ale férovými metodami. Mnohem lépe rozpad superhrdinské osobnosti demonstrují Veidt v alexandrovsky nelidském podání Matthew Goodea a zejména Dr. Manhattan, jehož myšlenkové pochody a distanční ve-smírná moudra relativizují civilizaci více než cokoli jiného. Okénko třetí: antiutopistické vyznění a protest proti idealistické zásadě účel světí prostředky v éře na pokraji jaderné války působí lehce naivně, stejně jako politické pozadí, do něhož jsou Watchmeni vsazeni. Okénko poslední: Hlavní otázka asi měla znít: Qui custodiet ipsos custodes? Ale na konci je spíš připomenuto, že Hominem te esse, memento. Těžko si představit něco beznadějnějšího... 70% Special thanks to: Adrian (11.03.2009)

Soundtrack Tyler Bates: 1. Desolation Row - My Chemical Romance ,2. Unforgettable - Nat King Cole ,3. The Times They Are A-Changin' - Bob Dylan ,4. The Sound of Silence - Simon & Garfunkel ,5. Me & Bobby McGee - Janis Joplin ,6. I'm Your Boogie Man - KC & The Sunshine Band ,7. You're My Thrill - Billie Holiday ,8. Pruit Igoe & Prophecies - Philip Glass ,9. Hallelujah - Leonard Cohen ,10. All Along The Watchtower - Jimi Hendrix 11. Ride of the Valkyries - Budapest Symphony Orchestra ,12. Pirate Jenny - Nina Simone , (07.01.2011)

Netknut komiksem, zato s myšlenkami na Gilliama i Greengrasse, nakonec děkuji právě za Zacka Snydera, který ve svém třetím snímku filmařsky dospěl. Umožnila mu to sice evidentně silná předloha, potažmo její scénáristické ošetření, ale způsob, jakým Snyder představuje rozsáhlý svět odmítnutých superhrdinů bere dech. Silná reflexe Ameriky s téměř až meditativním myšlenkovým přesahem o člověku samotném stojí na výborných dialozích party neokoukaných hereckých tváří, které občas režisér pošle do vynikajících akčních sekvencí. Rorschachovo randevous s policajty mě přivedlo hluboko za hranici obyčejné divácké extáze. Z kina jsem odcházel hodně zadumaný, den nato jásám a vím, že to musím vidět minimálně ještě jednou. Edit I.: A stálo to za to, už dlouho jsem nezažil druhou projekci nějakého filmu, kterou bych si tak intenzivně vychutnal. Edit II. A D.C. verze je už 'jenom' labužnická třešnička. (10.03.2009)

Po většinu filmu jsem se pekelně nudila, poposedávala a vlastně čekala na pár světlejších minut. Ty světlé minuty ale rozhodně nestály za to, takže jsem z kina odcházela docela naštvaná a unuděná. Horší ale bylo, že člověk, který mě na tenhle "velkofilm" (velký pouze svojí délkou) přemluvil, byl ještě naštvanější než já. 2,5* (12.06.2011)