Strážcovia

Pokud je na Watchmenech něco chvályhodného, tak je to jejich ochota nelíbit se. Že z tohoto prvku ale dělají někteří lidé klad, nechápu - je to pouze rozhodnutí, z něhož může vzejít něco dobrého, ale taky nemusí. Jsou každopádně velmi pěkný film (zvlášť pěkný na koukání), ale schematický, bez filmové stavby, zbytečně doslovný a ve všech verzích neadekvátně dlouhý. (12.12.2009)

Prvních deset minut filmu bylo zábavných. Komiks jsem nikdy nedržela v ruce a měla načtenou pouze základní mytologii watchmenovského universa. Vedle mě seděl partner, který o Watchmenech nikdy v životě neslyšel a házel lehce vyjevené pohledy na všechny strany. Ty vyčítavé si schovával pro mě. Okénko první: analýza superhdinského mýtu je výrazně zajímavější od Eca, Watchmeni nepřekračují limity komiksovosti. Okénko druhé: jediné dvě zajímavé postavy jsou polobůh achilleovského druhu Adrian Veidt a diovský Dr. Manhattan, který se pohybuje napříč časem a prostorem a víří transcendentálno a modrý falus. Ti dva veskrze dobrosrdeční trumberové brutálních metod a rádobymarloweovský Rorschach zastupují v podstatě onen klasický typus superhrdinů s vyšší mírou brutality, ale i při sekání končetin jsou vedeni nezdolnou touhou páchat dobro a prosazovat spravedlnost drsnými, ale férovými metodami. Mnohem lépe rozpad superhrdinské osobnosti demonstrují Veidt v alexandrovsky nelidském podání Matthew Goodea a zejména Dr. Manhattan, jehož myšlenkové pochody a distanční ve-smírná moudra relativizují civilizaci více než cokoli jiného. Okénko třetí: antiutopistické vyznění a protest proti idealistické zásadě účel světí prostředky v éře na pokraji jaderné války působí lehce naivně, stejně jako politické pozadí, do něhož jsou Watchmeni vsazeni. Okénko poslední: Hlavní otázka asi měla znít: Qui custodiet ipsos custodes? Ale na konci je spíš připomenuto, že Hominem te esse, memento. Těžko si představit něco beznadějnějšího... 70% Special thanks to: Adrian (11.03.2009)

Výborně! Jeden z nejlepších comicsových filmů, co znám, což je o to podivuhodnější, když uvážíme, o jak složité a nezfilmovatelné dílo se jedná. Scénář byl zručně poskládán dohromady, takže jsem ani neměl problém se v něm orientovat. Hezká retro stylizace, příjemná znepokojující atmosféra a krásně padnoucí oldie songy (obzvlášť Bob Dylan ve skutečně nádherných úvodních titulcích a celá pasáž s Philipem Glassem). Potěšili i herci, především Jackie Earle Haley a Billy Crudup, jen obsazení Matthewa Goodea se moc nepovedlo. Comics jsem nečetl, ale film mě přiměl to udělat - jde o první comicsový film, kterému se to podařilo. Doufám, že film bude mít úspěch, v opačném případě by mi to bylo opravdu líto. (06.03.2009)

Mohlo to být i horší, což o to. Vtěsnat megalomanskou Mooreovu předlohu do divácky přijatelného a zároveň kasovně úspěšného filmu je úkol hodný dr. Mannhattana, ne tak klipaře Snydera. Při úžasné titulkové sekvenci zřejmě vypotřeboval všechnu svoji kreaci a umění zkratky (je v ní představena celá historie vigilantů s kongeniálním hudebním podkresem Boba Dylana). Ale pak už to jen upadá... Mnohé je nevyřčeno, postavy jen letmě načrtnuty (hlavní padouch má všehovšudy 3 scény) a proto nepůsobí závěrečný klimax, jak by měl. Herci se rozhodně snaží, Earle Haley se stane bezesporu kultem (jako Joker, třebaže je nesrovnávám) a i kritizovaný Matthew Goode mi do té role sedl jak ulitý... Ještě k tomu závěru: v komixu je šíleně překombinován, zde je to opravdu jediný světlý bod, kdy se film od adaptace vzdaluje a přitom jí neubližuje... Ale stejně nevím, jestli mám být rád, že vidím své oblíbené dílo rozpohybované obrázek od obrázku bez nějaké přidané hodnoty s minimem myšlenek nebo zklamán, že to - možná, třeba - šlo udělat o trošku líp. (S TDK nesrovnávat, Batman má za sebou sedmdesátiletou mytologii, kterou mohli Nolanovi upravovat a pohrávat si s ní, tady nic takového není) (06.03.2009)

Snyder má sice olbřímí talent, ale naprosto nechápu proč svou kariéru buduje na tom, aby okopíroval (ukradl?) práci někoho jiného. Nejdříve Romero, poté Miller a nyní Moore. Ten to odskákal nejhůře, protože předtím si dal Snyder aspoň tu práci dát do svých "remaků" něco vlastní invence, úhel pohledu, prostě něco z něj (a pak to má aspoň nějaký smysl). Ovšem po něčem takovém tady není ani stopy. Když budu mít doma reprodukci Rembrandtovy Noční hlídky "made by Ikea", tak se přece nebudu chlubit tím, jaký je ten plagiátor originální a vizionářský umělec. Mohu třeba uznat, že si s tím dal piplavou práci, a že něco musí umět, protože kdejaký fušér by to nedokázal, ale originál je prostě originál. A kdyby vzal Snyder full HD kameru, pustil jako podkres CD s provařenými hity a p-o-m-a-l-u nasnímal předlohu, tak to vyšlo na stejno. Sakra Zacku, zkus taky konečně již někdy NĚCO SVÉHO! Předem díky. Předchozí spílání se týká Snydera a pouze Snydera, nikoli tedy Watchmenů (ehm, není to dvojité množné číslo?) jako takových. Jak jsem psal - je to naprosto shodné s předlohou, která je dokonalá, takže logicky i jejich celuloidová verze "jedna k jedné" musí být dokonalá. Tedy až na to, že je svým způsobem zhola zbytečná, protože ilustrace k ilustrované předloze je adaptací zbytečnou. Ale přesto dokonalou. No, to se už trochu točím v kruhu. Takže proč dokonalá? Protože Strážci jsou jako Rorschachův test. Můžete v nich vidět nudu, historii lidstva, cool scény, kozy, rádoby cool scény, žádné akční scény, penisy, explicitní násilí, honění si vlastního ega, laciný vizuál, ohromující vizuál, příliš dlouhou stopáž, příliš krátkou stopáž či přesah, který by vystačil na most přes La Manchský kanál. Prostě co chcete. Akorát nevím jestli mám ponechat to plné hodnocení či dát odpad! Oboje tomu plně sedne. Chtěl jsem dát i tři, ale kompromis tady není řešením. To by mi Rorschach dal co proto. (09.03.2009)