The Picture of Dorian Gray

Je tak těžké natočit film podle jednoho z nejlepších románů vůbec? Zdá se, že asi jo. Tento film mi připomínal český pokus o jinou perlu irského génia Wildea Jak je důležité míti Filipa - skvělé dialogy, brilantní jednotlivé repliky, ale dohromady strašně bez života, jako by to herce ani nebavilo. Totéž zde: bonmoty skvělé, ale tak nějak utahané, neživotné (s výjimkou lorda Wottona, ten jediný působil jako živá postava, i když to nebyl ten cynický požitkář, jak ho Wilde napsal). Už vůbec nemluvím o "krásné Sibyl Vaneové", když je Lansburyová tak srostlá s Jessikou Fletcherovou, těžko ji vnímat vážně. Na druhou stranu: filmařské postupy se začínají blížit těm moderním, dovedu pochopit, proč je tu v kolonce i "horor" - první záběr na znetvořený odporný obraz Doriana Graye ve vyšším stupni rozkladu mě parádně vytrhl z letargie, je udělaný přesně podle moderních metod, jak diváka donutit se leknout. (18.02.2014)

Wildeovu předlohu jsem nečetl, ale asi si jí přečtu. Obraz Doriana Graye je poměrně zdařilý hororvý snímek, ale mám k němu několik velkých výhrad - 1. délka - o půl hodiny míň a bylo by to naprosto super. Celý to na mě působilo strašně roztahaně a místy nekonečně. 2. Představitel Doriana byl naprosto neslanej nemastnej a hlavně nesympatickej floutek a představitelka Sybil, Angela Lansbury jakbysmet. Vůbec není hezká (ale je to možná tím, že v ní vidím tu strašnou Jessicu Flatcherovou). Nejlepší výkon celýho filmu předvádí George Sanders coby cynický Lord Henry. Ten mě bavil opravdu hodně, hlavně jeho typicky Wildeovské hlody. 3,5 Opravil bych Exkvizitora Hurd Hatfield hrál Doriana, nikoliv Lorda Wottona. (23.11.2009)

Na dobu vzniku je to docela slušný, hororově laděný film. Předlohu neznám, proto nemohu soudit, jak se jí přiblížil či vzdálil. Ale více než 70 let starý film a ani chvíli nenudil, dokonce se dostavil i úlek. Mladá Angela Lansbury aneb slavná Jessica Fletcherová z To je vražda, napsala, byla velmi krásná. A ještě více Donna Reed, Dorianova druhá snoubenka. Představitele hlavní role, Hurda Hatfielda, vůbec neznám a myslím si, že se na temnou roli věčně mladého zloducha hodil. Upozorňuji všechny potenciální diváky, že ve filmu se hodně, ale opravdu hodně mluví, je tudíž náročný na uši, případně oči. (04.05.2017)

Pozoruhodná adaptace s několika výtečnými nápady - z nichž nejvíce asi upoutá práce s barvou: Ta je v tomto jinak černobílém snímku průvodkyní temných sil, když se objevuje pouze při záběrech na neblahý Dorianův portrét, na nějž se všechny postavy i kamera zdráhají pohlédnout. Skvělí jsou také herci (zejména představitel cynického lorda Wottona Hurd Hatfield) či užívání hudebních motivů - jako je melodie spjatá s nevinnou naivně šťastnou písní o žlutém ptáčku či naopak s nádhernou, ale mírně zlověstnou Chopinovou předehrou, která pro Doriana symbolizuje strach ze ztráty mládí a nevinnosti. (13.10.2009)

Neporozumivá hororová adaptace úžasného Wildeova románu, pomíjející jeho stylové bohatství a mnohotvárnost a akcentující jen některé – magické, tajemné, hrůzostrašné – prvky na úkor těch ostatních – především esteticistních a dandyovských, jež mylně převádí na dobová, dobově příznaková klišé. S takovýmto naivním přístupem, tvrzeným mdlou mizanscénou a nevěrohodným herectvím, by selhala filmová ztvárnění i „strašidelnějších“ Machenových próz či antikvářských hororů Montagua R. Jamese, natožpak tohoto kanonického moderního díla. Zapomenutelný digest hodný prudšího seškrtání. (18.08.2014)