Vzoprieť sa obrom

Vím, že se tento film nebude líbit všem co ho viděli, protože když jsem ho viděl poprvé byl jsem totálně nadšený příběh je o Bohu a o víře v něm, žádné velké scény, ani slavní herci. Ten, kdo nevěří nemá s filmu plný zážitek. Pět hvězdiček, protože tohle není o tom jak je to natočené, ale jak ten to snímek zachytil dokonalou Boží lásku. Doporučuji všem kdo věří, ale i všem kterým by to mohlo něco říct. (04.05.2009)

Křesťanská agitka navlečená do helem a chráničů, která každého, kde se neveze na stejné vlně jako autoři, prožene záchvaty trapnosti nebo smíchu při každém "osudovém" breakpointu. Jenže - mimo realitu jsou všechny týmové filozofie a motivační proslovy, které udělají z bandy lazarů vítězný tým - a je jedno jestli jsou naražené na lásku k Bohu, škole, městu nebo quarterbackovi. (23.02.2009)

Film mi připadal takový nezáživný....jako kdyby vás nechtěl vtáhnout do děje. Do první poloviny to bylo naprosto nezáživné, v druhé půli, kdy se trenér obrátil k Bohu už to začalo být více zajímavé - alespoň se tamněco dělo. Jeho tým začal vyhrávat a rázem se z odsuzovaného trenéra se stal spasitel. Přesvědčil všechny z týmu aby se poddali Bohu a děkovali mu stejně tak za výhru i prohru. No trošku se mě to zdálo přehnané. I s autem, které jen tak dostal od otce - podnikatele, jehož syn byl díky koučovi ovlivněn Bohem. No a nakonec se z něj neplodného, stal plodný ---- a stačí jen tak málo ....uvěřit. Věřím, že mnoho z nás, ale neuvěří tomuto filmu. (17.09.2007)

Na nízkorozpočtový snímek slušný film, který totálně zkazila hloupě americká agitka na Boha, které veškeré kvality tohoto filmuý táhne dolů, věřím, že zámořským haburgrožroutům se to líbit bude ale v našich spíše ateistických končinách to může vyvolat buď smích nebo zvracení.ale možná se mýlím možná stačí věřit, že se vám film líbí a začne se líbit :D (11.03.2008)

...With God, all things are possible. Vzepřít se Obrům (Obři je název nepřátelského sportovního týmu, takže název má být správně s velkým O) se zprvu zdá být klasickým sportovním filmem o outsiderech, kteří nakonec dosáhnou úspěchu a který je stejně tak předvídatelný, schématický a plný všech typických klišé a stereotypů (i na černochy dojde), jak se jen z nastínění zápletky může zdát. To bych byl ochoten ještě akceptovat, kdyby všichni herci nepřehrávali, chování postav nebylo jako z jiného vesmíru, s patosem by se to nepřehánělo za únosnou mez a hlavně by celý film nebyl neskonale nablblou a doslovnou, zaslepenou a plakátovou agitkou za víru v Boha, která nekřesťany donutí k smíchu a věřící k pláči nad zjednodušováním celé problematiky. Pokud milujete kýče, ve kterých postavy starých mužů na kolečkových křeslech hrdinně vstávají a ve kterém víra v Boha vyřeší úplně vše (Propadáš? Nevadí, uvěř v Boha a jsi jedničkář! - Jsi neplodná? Nevadí, přijmi Boha a budeš mít dvojčátka!), Vzepřít se Obrům je film pro vás. Já si raději pustím Vítěze a poražené Olivera Stonea, ten mě dokáže vtáhnout do víru dění, nebo Vzpomínku na Titány, kteří nejsou tak prostoduší, než tenhle verbal mindfuck. (10.02.2007)