Strange Circus: Kimjó na circus

Další "divný" japonský film o jedné takové (ne)normální japonské rodince. Otci nestačí, že nutí svou nezletilou dcerušku, aby se dívala, jak klátí její maminku, ale začne ji klátit taky. Matka namísto toho, aby toho odporného úchyla v noci podřízla, nebo ho aspoň nabonzovala policajtům, začne na dcerku hystericky žárlit a mlátit ji hlava nehlava. No a tak dceruška matku srazí ze schodů, to dá rozum. Ovšem část duše mrtvé matky se vtělí do těla dcerky, takže ta má do budoucna zaděláno na celkem slušnou schízu. Tak, teď jsem to asi kapánek zjednodušil (i zamotal), ale kostra příběhu sedí. Ale tohle všechno je prosím teprve začátek filmu, následuje další přehlídka roztodivných bizarností, decentních i nechutných obscénností a šílených fantasmagorií. A závěr je hodně zajímavý a trochu i psychologizující. A k tomu všemu zní jako pěst na oko krásná hudba, kromě několika známých klavírních skladeb i něco málo z tvorby samotného režiséra. Vrcholně deviantní a estetický zážitek. (19.04.2014)

Film plný šílenosti, kde hrají hlavní roli různá traumata, přičemž incest je v konečném důsledku ta nejméně úchylná věc, co se tu objeví. Ovšem ujetý scénář by ani v nejmenším nefungoval tak dobře, kdyby ho nedoplňoval i výrazně podivnědivný vizuál, od některých záběrů, přes kostýmy až k scénografii je tu všechno na takové tematické vlně, která obsahuje značný základ normálnosti, ale detaily je činí dráždivě mimózními. Sice bych ocenil trošku svíravější tempo, kdy je tu několik částí filmu zbytečně natáhlých, ale to je jen relativně malá piha v téhle hře na realitu a diváka. A hra je tu výborná, nejasná narace se pro takový film velmi hodí a předně - kdykoliv od této chvíle uvidím futrál na violoncello, budu v něm nenápadně hledat kukátko. (04.04.2016)

Velmi dotažená stylizace tento řekněme ujetý film zvedá až na vrchol. Obrazy ladí se situací, respektive šíleným stavem mysli protagonistů. Opulentní ve stylu Greenawaye, nekompromisní, neošizené kulisy, halucinogenní masky, děj pulsující od snové nečinnosti do vyhroceného psychického a fyzického násilí, střízlivé dialogy podávané úmyslně hysterickým tónem. Hudební stránka funguje taky konzistentně -- když bojuje pomatená mysl herečky, bojují spolu dva hudební motivy přes sebe, banální hudební téma na banální děj atd. Eh, nechci tu mít intelektuální řeči, takovou hanbu bych nesnesl -- nicméně toto dílo o rozpadu osobností v rámci mírně řečeno dysfunkční rodiny, netriviální zejména po stránce formální, si zaslouží pochvalu. Režisér drží laťku. (19.08.2013)

Veľká cirkusová show a iluzórna epopeja rodiny, ktorá sa pomaličky zažiera do mysle a obracia logické uvažovanie naruby, pričom ho však nezavrhuje - podobne ako u Davida Lyncha, stačí nájsť kľúč (čo je rozhodne dôvodom pre opakované zhliadnutie). Téma sexuálneho násilia páchaného na ženách tu dostáva zabrať, a i napriek umiernenosti v tomto smere má obdobný efekt ako Polanskiho Repulsion (dokonca je podobnosť aj medzi zobrazením prostredia, ktoré sa stáva nepriateľským a provokuje rastúce šialenstvo - u Sona zakrvavené steny školy, u Polanskiho desivé preludy v útrobách bytu, ilustračná scéna: http://www.youtube.com/watch?v=1swzjZvAeiI). Expozícia, plná opakovaných výjavov znásilnenia prelínaná bežným životom atypickej rodiny v dome a návštevami školy trvá zhruba 25 minút. Ďalších cca 40 minút tvorí ilustrácia súčasnej reality (tak, ako nám ju Sono predkladá) a života spisovateľky na vozičku, behom ktorých je predstavená pointa dva razy úspešne zmenená a stále funkčná. Zvyšných 40 minút patrí rafinovanému vysvetleniu celého doterajšieho diania a obracia sa na diváka s otázkou, či pochopil. A tam niekde v pozadí stojí Sono a usmieva sa nad tým, ako opakovane používa rovnaký filmársky koncept z iných svojich filmov s opätovne odlišným výsledkom. O tom, že sa smeje divákovi, ktorému sa dej pochopiť nepodarí ani nehovoriac. Je to zvrhlé, je to zábavné a je to skrz na skrz nesmierne zaujímavé. Asi začínam mať na Sonove filmy úchylku. 90% (16.06.2014)

Režisér SION SONO je naprosto šílený génius a dokazuje mi to každým svým dílem, které chtě nechtě musím ohodnotit vždy plným počtem a ještě týden nad ním přemýšlet... Takových režisérů je skutečně málo, tohle je fakt Pan režisér. Tenhle film se tváří nejdřív jako těžce exploitační drama a od začátku dává divákovi nekompromisně pěkně na prdel ... pak zvolní v mírně, ale skutečně jen mírně bizardní drama, aby vyvrchol v absolutně grandiozním finále!!! Tohle není horor, thriler ani drama, tohle je PSYCHICKÝ TEROR!! Myslím tím na diváka ... skutečně nemám slov, absolutně geniální dílo!!! (05.12.2010)