Otec prasátek

Konečně jsme se dočkali zfilmované Zeměplochy, a ačkoli jsem Otce prasátek četl před sedmi lety, a skoro nic si z něj (a z ostatních Pratchettových knih taky) nepamatuji, docela jsem se bavil. Výprava je překvapivě velkolepá, plně srovnatelná s potterovskými filmy, které měly určitě několikanásobně vyšší rozpočet. Herci byli vybráni skvěle, především Zuzana a rozkošný psychopatický zabiják Časnačaj (pozor, vyslovovat Ča-snač-aj). Menší roličku si střihnul i sám Pratchett. Měl bych k filmu podobné výtky jako k prvním dvěma Potterům, tj. moc dlouhý (185 min., whoa!) a popisný, ale je vidět, že byl dělán s láskou k předloze. HO HO HO! (08.01.2007)

Knihu jsem nečetl, film zpočátku trochu kulhal, ale v druhé polovině začal být zábavný. Musel jsem si zvyknout na tempo a způsob vyprávění, pak mne to začalo teprve bavit. Trochu mi to tématicky připomnělo Ukradené Vánoce, tohle je ovšem daleko lepší. Závěrečná Smrťákova moudra mne několikrát velmi pobavila a přidala tak čtvrtou hvězdičku. Příjemně strávené pohádkové nedělní odpoledne...75% (24.07.2011)

Pamatuju, když jsem si před lety říkal, jaké by to bylo pěkné, kdyby se někdo chopil Pratchettovek a alespoň některou hodil na celuloid. Vždyť je tohle fiktivní universum tak krásně přitažlivé a barevné! Navíc si dělá legraci z toho našeho reálného. Pak jsem zjistil, že o něco se relativně nedávno pokusili soudruzi z britské televize. Ihned se mě jala velká zvědavost, zda se dokázali vyvarovat oné pověstné chyby, a jak vlastně celou složitou látku uchopili. Inu, tak trochu jako televizní pohádku pro děti se všemi nešvary, který tento druh ztvárnění příběhu může poskytnout. Nemůžu si pomoct, ale speciálně Zeměploše by slušel efektní kabátek, snad i na hranici kýče, nebo lehce za ní. Něco jako ultrabarevný svět druhého Hellboye. Holé kulisy mi tu kolikrát mírně zkazily zážitek. Pratchettův typický humor se také nepodařilo zcela převést na plátno (jaký div, když často stojí na slovních hříčkách a narážkách, poznámkách autora pod čarou a tak podobně) a stoprocentně ho nedokázal nahradit ten lehce dětský, který zde ale, vzhledem k celkovému ladění interpretace, dával určitý smysl. Přesto je obrovský rozdíl přečíst si, kterak děkan Neviditelné university prchá na lustr a pak výjev sledovat na obrazovce v podobě poměrně typické grotesky. Druhá část jednoznačně převyšuje tu první a závěrečný rozhovor Smrtě se Zuzanou konečně vystihuje zeměplošskou poetiku. A Michelle Dockery je rozkošná. Snaha se cení, to každopádně. (09.05.2009)

Přestože jsem celou dobu sám sebe ubezpečoval, že tak jako Barva kouzel mi Otec prasátek do oka nepadl, stejně nemohu jít s hodnocením níže. Scházela mi sice celoplanetární atmosféra zeměplochy a roadmovie kouzelné sešlosti se skvělým Barbarem Cohenem a banda kouzelníků odsud se zdaleka nevyrovnala intrikánům odtamtud, ale smrťák je opravdu parádní postava a celkově ta dobrá sluneční strana i přes občasné výkyvy poměru sil sympaticky měla navrch nad temnotou. A konečně jsem se dozvěděl, kde se vzal Boogeyman. (24.07.2011)

Knížka je jednoznačně lepší, ale za ztvárnění SMRTĚ si autoři zaslouží poklonu. Žádné kašírované 3D cool efekty, ale hmotná loutka. Odvaha v dnešní době, která dokonale vyšla. Možná je film zbytečně dlouhý, ale ony ty knížky taky nejsou zrovna útlé. Jistě, rozpočet nebyl tak velký jako u Harryho Pottera, ostatně jedná se o TV tvorbu, ale nečekejte ani podkvalitu tvorby z Kavčích Hor. Ten kdo Pratchetta zná a má rád, musí být velmi potěšen. Není to sice tak vtipné jak knížka, ale je to opravdu dobré. Bohužel se bojím toho, že kdo Pratchetta nezná, to bude považovat za blbost.. Ale třeba to někoho dovede k těm skvělým knížkám... (11.02.2007)