Stopy krvi

Zase jsem na dlouhou dobu vyléčen z německých filmů. Stopy krve se snaží jít ve šlépějích amerických slasherů v nichž vrah terorizuje svoji oběť tím, že ji před očima zabije někoho jiného a ona jen o vlásek stále uniká jeho nabroušené zbrani. Prostředí zelených lesů a pohoří funguje jako perfektní záminka zamilované dvojici k výletu na horských kolech. Problém nastává až když se poblíž objeví milenec se svými nekalými úmysly. Místy opravdu nelogický až nepochopitelný děj má docela pěkné kulisy. Setkává se však s nesympatickou hlavní hrdinkou, vrahem pitomcem, děravým scénářem, špatným střihem a celkovým lookem typicky německého filmu, nad jehož provedením některých vražd, zůstává až rozum stát (doteď se směju využití ozubeného kolečka v praxi). Na jedno podívání, víc ne. Slabých 30% (02.02.2010)

Blbá promiskuitní kráva a natěšený zaláskovaný trouba jedou na výlet do hor, kde je terorizuje ulítlý sadistický psychopat. Zatím to zní celkem dobře. V reálu je to však fest otřesně zpracované. Herci, příběh, scénář, děj, kamera, vlastně asi vše je ve výsledku nedívatelná blbá tupá nudná obtěžující a protivná sračka. Nedodíváno, nedívatelné. (02.07.2018)

Horor to není špatný, jsou zde slabší místa, jelikož film je zbytečně natahován, ale první polovina filmu je poměrně povedená, atmosféra a prostředí je hodně ponuré a depresivní. Ke konci, ale film ztrácí z dechem, což je škoda, jelikož rozjezd byl docela v pořádku. Ale v porovnání např. s filmem Neviditelné zlo, se jedná pořád o horor, který neurazí. Zvláště proto že se jedná o Německý (!!!) film. Ne proto, že bych jim holdovat, ale Německé filmy bývají podstatně horší. 3/5 (17.08.2007)

Je to priemerný hororový thriller. Má celkom dobrý príbeh o žene, ktorá sa so svojim priateľom rozhodne ísť na ciklistický výlet do hôr, kde ich ale napadne brutálny cudzinec, čo prežije len žena a tak musí bojovať o svoj život, no zabijak jej pokoj nedá. Spracovanie nie je najhoršie, ale je skôr sklamaním, úvodná desaťminútovka pôsobí maximálne nezaujímavo, ale potom sa už našťastie dej presunie do hôr, kde sa už je na čo pozerať, minimálne na to prostredie, pričom sa už väčšinu času striedajú lepšie chvíle s horšími. Síce celá záverečná fáza nie je moc dobre podaná, ale ani filmu moc neubližuje. Ale veľmi ma tu mrzí postava zabijaka, určite by som mnoho viac ocenil nejakého neznámeho vraha ako chvíľkového milenca hlavnej hrdinky, čo mu uberá na rešpekte. Čo sa týka tých hlavných, teda thrillerových, prípadne krvavých scén, tak mám z nich priemerné pocity, svojim štýlom mi pripomenuli klasiku Stopár, teda záporák hlavnej postave neubližuje, ale zároveň zabíja všetkých, ktorí by jej mohli pomôcť, síce z úmrtí moc vidieť nie je, takže tu ani nie je o čo stáť, ale zase celkom dobre pôsobia rôzne ukrývačky a sledovačky ako časť pri drevorubačoch. Herecké obsadenie ma v ničom nezaujalo, hlavná hrdinka je nudná a nesympatická, vrahovi zase chýba potrebná charizma, prípadne niečo, čo by mu navyšovalo rešpekt a okrem nich dvoch tu už nie je žiadna výraznejšia postava. Réžia je určite sklamaním, prakticky po všetkých stránkach sú tu cítiť viac alebo menej výrazné nedostatky, napätie funguje možno v jednej, dvoch scénach a podobne je na tom aj technická stránka, aj keď za ten slabší priemer by sa označiť dala. Ako jednoduchá zábavka na jeden večer film Stopy krvi celkom funguje, takže nie som moc sklamaný, ale určite sa to dalo ešte výrazne vylepšiť. Objektívna kvalita filmu- 52%, film sa páči mne na 57%. (05.09.2007)

Přestože thrillery z přírody přímo miluji a patří tedy zároveň i do mé oblíbené žánrové kategorie, tak na Blood Trails budu chtít co nejrychleji zapomenout. Tak v prvé řadě je film strašně stereotypní, protože snad jeho celou polovinu časové stopáže, si budeme užívat pouze pohledu na záda hlavní herečky, která v afektu pobíhá celá udýchaná po lesních kopcích a hledá někoho kdo by ji mohl pomoci. Další problémem je počet herců, který by se dal spočítat na jedné ruce invalidního dřevorubce. Je to směšné, že vedlejší herci si užijí na plátně svou minutku slávy jenom proto, aby o pár vteřin později mohli v klidečku bez jediného vysloveného slovíčka spokojeně prdět do hlíny. Šokoval mě i zvukař, protože film je z drtivé většiny tvořen bez jakéhokoliv tónu či nějaké dramatické melodie a místo toho posloucháme praskání větviček a cvrlikání lesních ptáčků, což sice možná potěší všechny houbaře, ale nevystraší ani pětileté dítě. Takže když to všechno sečtu i spolu s trapným koncem a nesympatickým hereckým obsazením, tak nemůžu hodnotit jinak, než osamocenou jednou hvězdičkou a to jen za některé okolní záběry matky přírody, která se stejně může po chvíli okoukat a z filmu, tak nezbyde bohužel naprosto nic pozitivního. (24.11.2010)