Průvodce k rozpoznání tvých svatých

Reziser se v tomto dramatu snazi ukaz pohled na svuj osobni pribeh z drsneho prostredi newyorske ctvrti Queens, kde vyrustal a kam je nucen se jako dospely vratit. Vyporadat se s chmurnou minulosti v pritomnem case je nekdy nerozlousknutelny orisek. Podobnych pribehu se v Hollywoodu vali stovky. Tentokrat mel nekdo stesti a i mozna trosku vic, ze mu bylo doprano si svuj snovy projekt uskutecnit. 50% (10.08.2010)

Není toho mnoho, co bych na Průvodci mohl pochválit. Film postrádá jakýkoliv dramatický oblouk, jednotlivé volně spolu souvidející scený spolu v podstatě spojuje jenom to, že se v nich sem tam objevují stejné postavy, které spolu cosi mají, a že jsou zpětně vyprávěné hlavním hrdinou (autorem), který se po letech vrací do míst, kde vyrůstal. Někdy je scéna přímo flashbeckem, který příjde v momentě, kdy protagonista přijde k nějakému místu, se kterým se spojují určité vzpomínky, jinak se "děj" odvíjí tak nějak samovolně, hýbou ho scénu od scény postavy jenom s naprosto vágní motivací, takže je z toho holé rozbředlé epizodické neštěstí. Do toho na vás režisér jako bonus přichystal ještě fůru rádoby dramatických scén plných křiklavého patosu, které diváka kvůli nemožnsti se vcítit do motivací postav (žádné nejsou, nebo jsou toho úplně nejprimitivnějšího druhu) nechají naprosto chladným, nebo jej ještě spíš podráždí a bude cítit nutkání scény přetočit (k čemuž se bez ostychu přiznávám); je tu zkrátka plno zbytečných scén a dialogů, jejíchž vypuštěním by se toho na filmu mnoho nezměnilo. Jediné, co tento film zachraňuje, je jeho sebeuvědomělá stylovost v zachycování atmosféry New Yorku přelomu 70. a 80. let, zkrátka nostalgický faktor a dobrá kamera. Pokud máte chuť vidět podobně zaměřený film (rodina, nostalgie), určitě se najde spousta lepších filmů, zejména doporučím filmy Jamese Graye. (10.05.2015)

Slabší průměr. Musím přiznat, že v první polovině jsem se chvílema celkem nudil. Druhá polovina už byla lepší, ale celé to na mě působilo tak nějak sterilně bez výraznějších silnějších momentů (snad jen smrt Irčana jako poslední kapka stála za to). Jo a jestli byly, kromě příběhu, alespoň z části autentické i dialogy, tak mě to přesvědčilo o faktu, že spousta lidí v Americe má fakt vypatlanou makovici, protože většina rozhovorů byla totálně o hovně. Připadalo mi, že postavy jen blábolí nebo se hádají, nemá to hlavu ani patu a většinou ani žádný smysl (a to včetně dospělých, u kterýchž to bylo ještě viditelnější). Co bylo výborné, tak určitě herecké obsazení, ale v celku jsem čekal určitě víc. (21.12.2008)

Příběhy ulice jsou vždycky zajímavé, pokud se k tomu připočte tuna sprostých slov a tvrdých gest, skvěle se bavím. Tento film nemá téměř žádný příběh, je to vyprávění o životě jednoho chlapce z new yorské čtvrti a to je v podstatě vše. Mě na něm nejvíce bavila psychologie postav. Jejich vnitřní démoni, kteří se odráželi na jejich chování a taky ve většině postav, jejich naprostá naivita a spokojenost. Bavil mě zde LaBeouf, tenkrát neměl cejch mladé hvězdy z trapných blockbusterů a hrál o dost lépe, než v současnosti. Tatumova postava se mi líbila nejvíc ze všech filmů, které jsem s ním viděl. Hrál dobře a konečně jsem v něm rozpoznával člověka, ne jen tupou grimasu, co se snaží odehrát další romantický film pro malé holky. Chvílema mi připomínal Zekeho z Fakulty, ale ten byl mnohem propracovanější postava. Tento film krom pár životních příběhů nic nenabízí, proto se spokojenost diváka bude vyvíjet od toho, jak moc toho od něj čekal. Já nečekal téměř nic a jsem spokojen. 75% 20.08. 2010 (20.08.2010)

Lehce nadprůměrnej film, kde zaujme hlavně obsazení. Herci hrajou perfektně, Downey, Tatum, LaBeouf a Diazová to je hlavní osa a sestava, na kterou je radost koukat. Zobrazení ulic v New Yorku bez přikrášlování. Na mě byl ten film až moc vulgární, ale asi to k tomu patřilo. Podle mě příběh, který stojí za to vidět (04.08.2010)