Babo

Nekoná se žádnej milostnej trojúhelník, ani se nekonaj stovky srdceryvných scén, přesto to je ale velice kvalitní a silný drama, ve kterým mi konečně nevadila blbá tlama Cha Tae-hyeon, ono je pravda, že v My sassy girl to u něj nebyl až zase takovej problém, ale například ve Windstruck byl ten závěr s nim a s tim jeho absolutně dementním pohledem úplně zdrcujícně příšernej, ale tady hraje výborně a nechybí tady ani velice příjmenej ženskej element v podobě Ha Ji-won. Btw. Jaktože mi nikdo neřek, že Ha Ji-won byla v Praze??? (26.10.2008)

Korejský pokus o dojemný film se zaostalým hrdinou v centru dění, který kolem sebe šíří radost a i přes svou nízkou inteligenci hluboce zasáhne do životů lidí kolem sebe. V historii již mnohokrát úspěšně realizovaný záměr bohužel zoufale nevyšel. S přibývajícími minutami se postavy přestávají chovat logicky přímo úměrně tomu, jak film ve všech ohledech stále více tlačí na pilu... (11.03.2012)

Jedná se o opravdu dojemné drama, smutné, ale přitom milé, tak, jak to umí jen v Jižní Koreji. Film pojednává o bláznovi jménem Sung-ryong, který se po deseti letech čekání setká s bývalou spolužačkou Ji-ho, jež se do něj zamiluje. Dozvídáme se o jeho minulosti, jeho vztahu k mladší sestře, které vadí jeho neustálá péče. Je to jeden z mála filmů, které mne rozbrečely. Pokud máte tu možnost, určitě film zhlédněte, stojí to za to. Nejhezčí byly stejně poslední minuty, které se odehrávaly v Praze :). (24.04.2009)

Asi před měsícem jsem narazil na jihokorejskou filmografii. Byl jsem nadšený. Asie mě uchvátila. Ale zdá se, že jsem se vůčihledně přežral. Ta jedna hvězda není tomuto filmu, je udělená korejské filmografii. Už mě to opravdu nebaví. Návštěva Národního divadla v Praze paní "umělkyní" mě vážně nedojala. Spíše naopak. (26.07.2009)

Příběh o bláznivém úsměvu? Snad, i tak by se to dalo popsat, nádherný příběh plného dávání sebe a věnování se druhým na úkor sebe sama, proč tohle dokážou jen blázni? Protože nemají pud sebezáchovy a spíše nastaví svá záda noži, než ta vaše. Narozdíl od nás "normálních". Jinak Praha na konci určitě zachvěla mým patriotickým srdcem. 80% (12.04.2010)