Nevinné beštie

Tísnivý, utlačovaný strach v útěku před něčím NEVIDITELNÝM a hlavně nevyhnutelným. V ILS jsme se seznámily s výbornou atmosférou zvuků. Trochu mi Paludovo řemeslo připomnělo prostředí Blair witch. Kamera se zvukem v hlavní roli. Pokud si ILS pustíte v noci máte se na co těšit. ***** Možným úpadkem hodnocení může ovlivnit závěr, který nemusí každému pasovat. Pro mě oba palce nahoru. ***** (08.03.2012)

Po shlédnutí tohoto filmu jsem si přísahal, že do Rumunska už nikdy nepojedu. A zvláště, když film byl natočen podle skutečné události. Musím uznat, že chvílemi jsem se i bál. Hlavně v okamžiku, kdy ta parta grázlů naháněli tu ženu v tom kanále. Film se mi moc líbil a já jsem se jen opět usvědčil v tom, že na dovolenou do zahraničí pojedu jen s kulometem! (26.03.2007)

Naprosto skvěle budovaná atmosféra hned od začátku snímku nažene správný pocit strachu a nevědomosti, kdo nebo co zapříčinilo následnou zápletku. Navíc se přidává pan kameraman se svou nadprůměrnou prací a dobře zvládnuté zvukové efekty. Tohle všechno funguje velice dobře, co už je ale horší je celkový příběh s pointou a nulový náznak originality. Opět vidíme, co jsme už několikrát viděli, ale naštěstí v té lepší verzi. /65%/ (29.10.2014)

"Ils" se sice od začátku odvíjí dost neoriginálně (uvozující vražda - na skok do civilizace - a zase zpátky) ale šlape bez větších obtíží. Co víc, první polovina filmu je výborná. Ne že byste zrovna umdlévali strachy, ale různé pazvuky a skřeky, kombinované s opuštěným domem kdesi v Rumunsku, navozuje ten správný pocit úzkosti a nervozity. Jakmile se ale sklouzne k nudnému nahánění mladého páru po domě a okolí, veškerý strach a očekávání zmizí, nahrazeno občasnými lekačkami a jediné, co vás potom zajímá, je jak to skončí. Pointa není převratná, ale vcelku docela zajímavá. Ils bezpochyby vyčuhuje z šedého hororového průměru, (na tom se také podílí nálepka "podle skutečné události") ale moc dlouho v hlavě nezůstane. (17.04.2008)

teda.. jestli je pravda to, co říká na konci snímku, a tím je to, že je to celé pravda, tak se radši rozloučim s myšlenkou, že bych jednoho krásného dne adoptovala chlapečka z rumunska.... teď už si ho adoptuju maximálně na dálku a budu mu posílat čtvrtky a pastelky, aby se nenudil.. domů si ho radši neodvezu.. co kdyby si chtěl hrát?! (19.07.2008)