Žízeň

Po uletenom I am Cyborg... Park znova v plnej sile, tak ako sme si ho obľúbili. Netradičná upírska dráma, ktorá rozpráva o tom aké je to byť upírom proti vlastnej voli, ako zahnať "smäd" a neublížiť nevinným, ale aj o tom, že upír - nech sa snaží akokoľvek zapadnúť do spoločnosti - zostane vždy len upírom. To všetko podané Parkovsky agresívnym vizuálnym štýlom, s fúrov čierneho humoru a fantastickými nadsadenými scénami, ktoré sú v konfrontácii s extrémnosťou mnohých momentov a celého konfliktu ktorým precházda hlavná postava o to posobivejšie. (10/10) (01.04.2010)

Cením filmy, u kterých motiv upírů (či jakýchkoliv jiných monster) slouží za symbol něčemu hlubšímu, v nichž tento motiv spíše než žánrová proprieta (mám na mysli horrory) funguje jako metafora (př. Interview s upírem a nesnesitelná tíže nesmrtelnosti, Závislost a upírství jako analogie drogové závislosti). Na podobném principu je, po mém skromném soudu, založena i "Žízeň" Chan-wook Parka - story tohohle filmu by totiž byla funkční, i kdyby se ústřední hrdina neproměnil v prvních minutách v upíra. Ta neuhasitelná žízeň po krvi, tak charakteristická pro upíry, je zde metaforou (ev. katalyzátorem) pro ničivou, jelikož neovladatelnou (býváme otroky svých pudů) a zakázanou (tabu kněžského vysvěcení a mimomanželského sexu + zločin) touhu. Posud s "Žízní" souzním, moc se mi líbí... avšak ke čtyřem hvězdičkám dnes ani náhodou nevystoupám. A to kvůli přepálené stopáži (135 minut je v tomto konkrétním případě fakt hodně). A stopám manýrismu (hlavně v zbytečně prodlužovaných erotických scénách). A afektovanosti (typické, jedná se přeci jen o jk film). Summa summarum: první snímek Chan-wook Parka, ke kterému se nemám chuť vrátit. 65% (05.02.2021)

Nádhera. Právě jsem dokoukal skutečné umělecké dílo a konečně mě Japonci nezklamali. Po několika velmi chabých hororech z Japonské produkce (Zmeškaný hovor, Nenávist a další) jsem si sehnal Bakjwi a dostalo se mi opravdu nevšedního filmového zážitku, kde se mísí upíří drama s prvky hororu, romantiky, ale i erotiky a já musím smeknout před mistrem Parkem, protože tohle se jen tak nevidí. Úžasný zážitek! (08.09.2010)

Chan Wook Park navrátil upírům respekt, o který je připravili zubatí „emíci“ ze Stmívání. Jeho Žízeň je filmem hloubavým, racionálním z hlediska přístupu ke zvolenému tématu, psychologicky propracovaným a nabízí opravdu působivý a atmosférický zážitek. Park zůstává věrný své národní kinematografii, a tak je tento snímek prostý žánrových mantinelů, osciluje mezi klasickým hororem (upírské téma, atmosféra), slasherem (obstarávání potravy), psychologickým dramatem (oddaný kněz bojující s pudy), poněkud morbidní romancí (vztah kněze a adoptované dívky) a černou komedií (tradiční Parkův morbidní humor někdy hraničící až s groteskností), přičemž výsledný film je dokonale konsistentní. Parkovi se po skvělé trilogii o pomstě a rádoby indie komedii podařilo vytvořit strhující dekadentní upířinu a já se už nemůžu dočkat, s čím přijde příště. 90% (13.01.2010)

Osobně Parka moc nemusím ... Viděl jsem od něj jen jeden opravdu špičkový film, jinak samé utahané, nudné, rádoby drsné a bizardní filmy, které mi připadaly že ze sebe dělají něco, co nejsou. A naprosto stejné je to u tohoto filmu, který mne naprosto zklamal. Nemusím přímo výrazně ani "upírský subžánr", ale koukám na něj a viděl upírských filmů už docela dost. Tohle je film pro nadšence do upírských témat, ti ať si nějakou tu hvězdičku přičtou. Ale jinak je to utahaná, zdlouhavá nuda, která vede doslova od ničeho nikam ... Skončí úplně debilně. Pár bizardních nápadů by se zde našlo, ale to snad jen pro "neotrlého" diváka ... viděl jsem 100 x větší podivnosti a zvrácenosti, tady skoro nic není, pár snových ujetých částí, ale nic převratného. A brutalita??? Proboha kdo tady píše o brutalitě, tak asi začal sledovat horrory, zejména ty asijské, asi před měsícem??!!!! Vždy "tam nic není"!!! Krev ... ano krve je dost a vynikne na světlém prostředí, ale krev je kultovní fetyš pro upírské filmy a tolik jí zde zase nebylo. Že jí upíři chlemtaj z otevřených ran, budiž ... ale zase, to je v těchto filmech normální. Pár bitek, pár zlomených krků a jedna vykloubená ruka s kostí z lokte ven ... Vtipné vložky mne nerozesmály, spíše se mi zdály trapné a naprosto zbytečné ... A hlavně je to tak zdlouhavé a vlastně o ničem, scénář psalo podle mne tak 5 lidí 5 roků a vznikla z toho tahle spatlanost ... Ne tohle se Korejcům nepovedlo ... a mimochodem upíři nejsou vidět v zrcadle - ale v tomto filmu jsou, hlavně že v tomto filmu dokázali skákat 100m do vzduchu jak v Matrixu ... (asi to byla nějaká ta vtipná vložka, ale spíš udělala z tvůrců naprosté blbce). (13.11.2009)