Paprika

Co je Paprika? Jak lze definovat film, který staví na něčem tak prokazatelně nedefinovatelném, jako jsou lidské sny? Příběhy, které se nezávazně na našich nejhlubších touhách, a přeci ve souvztažnosti s naším mozkem a jeho skrytými přáními odvíjejí přímo před našima zavřenýma očima... Naše nejhorší noční můry, nejkrásnější dobrodružné sny, sny o pádech z nesmírné výšky do nekonečna, napínavé černobílé sny, vlhké sny... to všechno a ještě mnohem více je náplní tohoto krásného, tak trochu napůl-lynchovského filmu. Já osobně mám na podobné filmy osvědčený recept, který dodržuji vždy, než se u nich uvelebím v sedačce: jde o to, nechat svou mysl volně proplouvat jednotlivými záběry, nechat se unášet těmi neuvěřitelnými, lákavými kaskádami barev a nenechat se dlouho pobízet příběhem o plné vtáhnutí do děje. Těchto filmů - když se do nich člověk ponoří - nemůže litovat. O tom to celé je. V případě snímku Satoshiho Kona jsem na jeho iluzorní hru přistoupil velice rád. Věděl jsem, že i když budu několikrát lapat po dechu a budu dezorientovaný, rozhodně se neutopím, naopak zažiji něco nového: adrenalin při sledování animovaného snímku. Je to psycho, je to horor, je to smyslné drama, je to nádherný kus umění... Ale opravdu? Co je vlastně Paprika? Tenhle film je sen. P.S. Ústřední skladba je prostě dokonalá. (17.07.2009)

Atmosféra vládne všem, ona jim všem káže, ona všechny přivede, do snu všechny sváže... Jakoby film vědomě obětoval propracovanější scénář za honbou po co nejsnovější atmosféru, přeci jen je škoda, že nebyl děj trochen propletenější a takhle místy působí trošku jako animovaná zombie zběhlá z nějakého toho desetiletí předchozího - a to je zcela gutte a osvěžující i díky skvostnému ohudebnění. Dialogy některých zesnovaných osob jsou naprosto skvostné a nevymyslel by je ani undergrandový básník po požití neznámé květiny dodané indiánským šamanem z nitra amazonského pralesa v kombinaci s vypitím půl litru šamponu proti lupům podporujícím lesklou srst. (11.02.2014)

Podle klasického zajetého režimu japonského anime. Krásná animace, která se ale místy trošku opakuje a příběh, který je tak moc zajímavý, až je složitý. Určitě je to ale film, který stojí za to vidět a trošku nad ním zapřemýšlet. Abych ale tolik nekritizoval, tak finále je luxusní a hudba se mi také moc líbila. Nad poměry japonského anime... (06.11.2016)

Filmy na téma protínání skutečnosti a snů mám velmi rád a ačkoli jsem byl tedy čerstvě po dosledování poněkud zmatený, když se mi to pak druhý den v hlavě rozleželo, musel jsem uznat, že tohle byla opravdu parádní audiovizuální jízda velkou smrští nápadů s vydařeným - i když trochu upozaděným - příběhem. Co je také dobré zmínit, je méně výrazný styl manga, než tomu u anime bývá obvyklé, pročež bych se nebál film doporučit ani těm, kteří tomuto žánru/stylu zrovna neholdují. Skvělé. 9/10 (14.01.2010)

Tak trochu animovaný kreslený Počátek lehce střihlý Cronenbergovým ExistenZ. Zatímco mě oba výše uvedené tituly přes odlišný styl a obsah shodně nadchly, u Papriky jsem zůstal chladný. Jen málokterý východoasijský snímek mě osloví a emočně správně naladí. Pocházím zkrátka z jiného kulturního okruhu a cítím to jinak. Paprika má celkem jednoduchý námět - děj se točí kolem ukradeného přístroje na výzkum lidských snů, ale těžkopádné a zmatené zpracování, které podtrhuje vizuální přeplácanost plná křiklavých barviček. Ta jedna* je vlastně jen za potenciál, který by se podle mého dal využít mnohem účinněji a s nesrovnatelně větším přesahem. Celkový dojem: 25 %. (14.12.2013)