Agent WC-40

Tak příběh celkem o ničem. Některý vtipy se sice povedly, ale moc jin nebylo a zbytek trapárna. Ale zas se tomu musí nechat, že to paroduje snad všechny slavnější filmy - od bondovek, přes Pulp Fiction až po Sám doma. A nevím, jestli Steelovo jméno nemělo být i parodií na Brosnanova Remingtona Steela... (29.06.2006)

Dick Steele je sice drsňák, ale na Franka Drebina nemá ani náhodou. S postupem děje totiž film ztrácí jistou počáteční osobitost a zabředá čím dál více jen do stylu rychlého střídání jednotlivých skoro až nesouvisejících scén parodujících co se dá, jen aby se natáhla stopáž. Ke konci tak neodbytně začíná připomínat jiný nepodařený kousek Leslieho Nielsena, a to film 2001: Vesmírná prda. Bohužel. (12.03.2012)

Bláznivá střela to není, ale i v tomto filmu není nouze o humorné scény a co je nejdůležitější? Leslie Nielsen (v perfektním dabingu pana Brabce) opět září a dokazuje, že právě on je (byl :-( ) největším králem komediálních parodií. Verdikt: Pokud by tam nehrál pan Nielsen, byla by to komediální fraška. Díky němu je to další komediální nářez, u kterého se určitě zasmějete. (02.09.2012)

Jestli máte rádi přitroublého šedovlasého staříka Nielsena, bude se vám asi líbit i WC 40. Základem této parodie je legendární Bond (i úvodní titulky jsou v bondovském stylu), ale najdete tu narážky i na další hity jako Nebezpečná rychlost, Pravdivé lži, Sestra v akci, Sám doma a další jistě objevíte sami. Humor tu rozhodně nechybí, gagů je tu také dost, ovšem k nesmrtelné Bláznivé střele a k jejím dvěma pokračováním to má daleko. Agent WC 40 si u mě vysloužil 60%. (15.07.2010)

Proradný generál Rancor (Andy Griffith) chystá odpálení své smrtonosné rakety a tento zlověstný plán může překazit jen jediný člověk, a to penzionovaný agent Dick Steele (Leslie Nielsen)… V dnešní době jsou čistokrevné filmové parodie spíše na okraji diváckého zájmu, ale na přelomu 80. a 90. let bodovaly v kinech jak Bláznivé střely, tak Žhavé výstřely a jedním z jejich následovníků je také Agent WC 40. Tento snímek má na svědomí debutující dvojka scénáristů Jason Friedberg a Aaron Seltzer (jo to jsou ti, co stojí za většinou „movie“ filmů) a protože hoši byli tehdy mladí a draví (nebo měli hodně rádi filmy tria ZAZ a Pata Profta), tak jejich první spolupráce je možná až překvapivě povedená. Film si bere na paškál především bondovské fimy (což hned jasné při úvodních titulcích v podání geniálního Ala Yankovice), takže zde není nouze o neohrožené agenty, krásné ženy či megalomanského záporáka, iluzi světa agenta 007 navíc dotváří také hudba Billa Contiho (komponoval pro snímek Jen pro tvé oči) a v malé roli se objeví i jedna z bondgirls, a to Talisa Soto (Lupe Lamora z Povolení zabíjet). Tvůrci si zde pochopitelně utahují také z celé řady dalších filmů (např. Pravdivé lži, Pulp Ficition, Sám doma, Sestra v akci, S nasazením života nebo Butch Cassidy a Sundance Kid). Všechny ty fórky a narážky by se daly rozdělit do tří kategorií, u prvních se člověk upřímně zasměje, u dalších se spíš jen pousměje a najdou se i takové, kdy si člověk říká, že to si mohli scénáristé odpustit, ale celkově vzato film umí pobavit (nebo mě aspoň bavil). Velký podíl na tom také herecké obsazení v čele s Lesliem Nielsenem, který sice pořád hraje víceméně stejně, ale i zde dokazuje, že je prostě Král parodií. Zajímavé bylo obsazení „Matlocka“ Andyho Griffitha do role hlavního padoucha, nutno dodat, že ji zvládl se ctí a Nicollette Sheridan umí rovněž zaujmout, a když ne herectvím, tak aspoň proklatě krátkými šaty. Také mě velmi pobavila všemožná camea (namátkou třeba Hulk Hogan, Mr. T., Ray Charles nebo Fabio), která stylově doplnila děj. Agent WC 40 tak sice nedosahuje kvalit těch nejlepších kousků ve svém žánru, ale já mně osobně se libí, protože nabízí regulérní příběh (a ne jen slepenec scének parodující jiné filmy), sympatické obsazení a slušnou porci humoru, hlášek a odkazů na slavné snímky, což je přesně to, co od správné filmové parodie očekávám. (08.05.2017)